Liška a jezevec jsou šelmy podstatně menší, ale u nás se vyskytují skoro na celém území republiky.
Velké šelmy průběžně testují tělesnou kondici lesní zvěře. Svou přítomností udržují jeleny, srnce a divočáky v pohybu, zvěř se stává velmi plachou a nelze ji tak snadno ulovit. Jídelníček šelem tvoří hlavně slabé a nemocné kusy. Zahraniční výzkumy v Polsku a na Slovensku uvádějí, že v kořisti vlků bylo 65 procent hendikepovaných jelenů a 80 procent mladých divočáků.
VÍTE, ŽE... Natura 2000 chrání přírodu?
Natura 2000 je soustava evropsky významných území se stanoveným stupněm ochrany budovaná v Evropské unii.
Soustava je rozdělena do dvou typů oblastí daných směrnicemi EU. Do konce roku 2006 bylo v České republice vyhlášeno celkem 38 ptačích oblastí podle směrnice o ochraně volně žijících ptáků, o celkové výměře 694 000 hektarů. Dále 863 evropsky významných lokalit podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, o celkové výměře 724 000 hektarů. Významný podíl ploch Natury 2000 tvoří pozemky obhospodařované Lesy České republiky. V ptačích oblastech je to celkem 230 000 hektarů lesních pozemků, v evropsky významných lokalitách 240 000 hektarů.
Některé z uvedených ploch jsou evidovány v obou typech oblastí. Celkově se v územích Natura 2000 nachází bezmála na 372 000 hektarů pozemků ve správě státního podniku Lesy České republiky, tedy téměř 28 % všech pozemků jím obhospodařovaných. Lokality soustavy Natura 2000 spolu s dalšími zvláště chráněnými územími tvoří více než 40 % pozemků spravovaných Lesy České republiky.
Rys ostrovid (Lynx lynx)
Samci hájí svá teritoria nejen před rivaly svého druhu, ale i před jinými šelmami. Likvidují lišky, vyženou i vlky, jen na medvědy si netroufnou. Samice rodí dvě až čtyři mláďata, kojí je asi čtvrt roku. Dospělosti dosahují mezi druhým až třetím rokem. Rys dovede rozeznat hlodavce na 75 m, zajíce na 300 m a srnce na 500 m. Kořist nepronásleduje, ale nepozorovaně se k ní přiblíží a útočí z bezprostřední blízkosti. Pokud ji nedostihne několika skoky, většinou se po několika desítkách metrů zastaví. Úlovek obvykle odnáší na klidnější místo, na posezení spořádá asi dva kg masa. Poté kořist často odtáhne stranou, přehrne listím a větvičkami, výjimečně ji vytáhne na strom. Pokud je v okolí dostatek kopytníků, kteří si na rysa nezvykli, jde znovu lovit. Když je kořisti málo, vrací se k úlovku pravidelně. V Čechách byla původní populace rysa vyhubena v 19. století. Nyní u nás žije odhadem 70 až 100 jedinců, ohrožují je pytláci.
Jezevec lesní (Meles meles)
Jezevci si vyhrabávají složité nory, chodby jsou desítky metrů dlouhé, doupě je vybaveno spací komorou. Na jídelníčku jsou žáby, hadi, malí savci, ptáci, vajíčka i zdechliny. Rostlinnou složku tvoří ovoce, lesní plody, houby, hlízy, bobule i kořínky a žaludy. Samice vrhá tři až pět mláďat, jsou holá a asi měsíc slepá. S matkou zůstávají od jara až do podzimu. Dospívají po roce. Jezevec se dožívá až 15 let.
Medvěd hnědý (Ursus arctos)
Největší evropská šelma. Dorůstá délky od 150 do 215 centimetrů a výšky okolo jednoho metru. Hmotnost 120 až 350 kilogramů. Medvěd je všežravec, převážně konzumuje rostlinnou potravu, nepohrdne ani mršinami. Je i dobrým lovcem, dokáže běžet rychlostí až 45 km/h. Samice rodí nejčastěji dvě mláďata. Jsou slepá, holá a váží okolo 500 gramů. U matky zůstávají dva až čtyři roky. V přírodě se medvěd dožívá 25 let, v zajetí okolo 50. V Čechách vyhuben během 17.-18. století. Dodnes se vyskytuje v Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách. Přichází ze Slovenska, kde podle odhadu žije asi 700 jedinců.
Vlk obecný (Canis lupus)
Největší psovitá šelma. Váží 25 až 65 kilogramů a měří 100 až 160 centimetrů. Žije ve smečkách s přísnou hierarchií. Loví jeleny, srnce, divočáky, v době nouze napadá i domácí zvířata. Při štvaní větší kořisti vlci skvěle spolupracují. Mláďata má pouze tzv. alfa-pár, nejsilnější samec a samice. Samice rodí tři až osm mláďat, dospívají během dvou let, na výchově se podílí rovněž samec. Vlk může najednou sníst asi 10 kg masa. Průměrně denně spotřebuje dva kg masa, ale bez potravy dokáže vydržet i několik dní. V Čechách vyhuben v 19. století, trvale se nyní zdržuje na hřebenech Moravskoslezských Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů. V posledních letech se vlk začíná znovu objevovat na Šumavě.
Liška obecná (Vulpus vulpus)
Středně velká psovitá šelma rozšířená na celém území naší republiky. Preferuje samotu a noční život, ale někdy ji lze spatřit i ve dne. Liška přebývá ve skalních puklinách nebo v hlubokých norách. Někdy obsazuje doupata jiných savců. Své území značkuje, velikost teritoria má rozlohu pět až padesát km2. Loví hlodavce, králíky, zajíce a ptáky, živí se rovněž hmyzem, slimáky a mršinami. Část jídelníčku tvoří bobule, ovoce a hlízy. Lišky se párují jen v době rozmnožování, tehdy se ozývá její chraplavý štěkot. Samice rodí čtyři až sedm mláďat. Asi za měsíc vycházejí před noru a hrají si tam. Pohlavně dospívají v jednom roce, dožívají se 12 let. Lišky jsou nejčastějšími přenašeči vztekliny.
