Aby neformální lídr odpůrců Lisabonu Jiří Oberfalzer vůbec sehnal potřebných 17 lidí, musel k účasti přemluvit senátora za KSČM Václava Homolku. Ten svůj autogram připojil po domluvě se šéfem komunistů Vojtěchem Filipem. Proti smlouvě tak nyní bok po boku vystupují nespokojenci z řad ODS spolu s komunisty a senátorkou Lianou Janáčkovou ze Strany svobodných občanů.
„Odmítl jsem se pod doplnění podepsat kvůli dalším průtahům. Už naše první podání právníci zpracovávali dlouho a nebyl jsem s jeho podobou příliš spokojen. Nechci proces dále zdržovat, chtěl jsem jen vyjádřit svůj názor,“ popsal LN Jiří Nedoma z ODS. Spolu s ním doplnění odmítl podepsat i Richard Svoboda. Místo nich tak zaskočili „bémovec“ Tomáš Kladívko a Václav Homolka zvolený za KSČM.
„Pan Homolka byl za KSČM zvolen, ale není členem strany. Jde ale hlavně o společný názor na věc,“ vysvětloval Oberfalzer. „Nepřidal jsem se k senátorům ODS, ale k senátorům se shodným názorem,“ tvrdí Homolka. „Předtím nebylo nutné, abych se přidával. Nyní mě vyzvali, abych se přidal, když mám shodný názor,“ dodal.
Pokračování na straně 2 Senátoři ODS se kvůli Lisabonu spojili s KSČM
Dokončení ze strany 1
Jako jeden z důvodů, proč se na rozdíl od původní stížnosti Homolka připojil až k jejímu doplnění, senátor za KSČM uvedl i strach z prolomení Benešových dekretů. Tedy věc, jíž argumentuje Václav Klaus, která ale vůbec není předmětem stížnosti. „Jsem fanda integrace, kdyby byla smlouva napsána líp, tak bych ji i podpořil. Ve stížnosti to sice není, i varování prezidenta ale beru vážně,“ řekl Homolka. Ten doplnění stížnosti podepsal s vědomím šéfa KSČM Vojtěcha Filipa. „Oznámil mi, že to učiní. Je to v souladu s naším postojem. Chceme referendum a toto dává čas ho prosadit,“ sdělil Filip.
Šéf ODS Mirek Topolánek nechtěl včera spojení části „vlastních“ senátorů nespokojených se smlouvou s komunisty příliš komentovat. Na dotaz LN, co takovému vývoji říká, odepsal stručně: „Totéž co předtím.“ Před časem označil Oberfalzera za „nohsleda Tlustého“ a řekl, že doplnění stížnosti znemožní přijetí smlouvy v termínu a že s Lisabonem spojuje svou politickou budoucnost. Stěžovatelé: Ústavní soud je zaujatý V doplnění původní stížnosti sedmnáct senátorů obviňuje ústavní soudce ze zaujatosti. „Ústavní soud má značnou míru výkladové volnosti a snahu postupovat účelově tak, aby Lisabonská smlouva mohla být prohlášena za neodporující ústavnímu pořádku,“ tvrdí senátoři v dokumentu, který mají LN k dispozici. V doplnění navrhují, aby Ústavní soud přezkoumal některé články tzv. Římské smlouvy z roku 1957, které jsou součástí i smlouvy Lisabonské. Podle senátorů jsou dotyčné pasáže v rozporu s články ústavy týkajícími se svrchovanosti Česka a přenášení pravomocí orgánů ČR na mezinárodní organizace.
Podle navrhovatelů EU kvůli napadeným článkům Římské smlouvy získá pravomoci koordinovat v jednotlivých státech například hospodářskou politiku a politiku zaměstnanosti, nicméně není povinna je vykonávat. Na druhé straně ale členské státy zároveň tuto pravomoc ztrácejí, a nic by tedy konat nemohly. „Může proto nastat situace, že v oblastech výlučné působnosti unie nebudou platit žádná pravidla. A to je v příkrém rozporu s podstatou právního státu,“ tvrdí žadatelé.
Dalším napadeným bodem je trestní pravomoc EU. Například europarlament má mít totiž podle navrhovatelů právo stanovit společná pravidla pro postupování ve věcech některé závažné trestné činnosti. Senátorům se nelíbí, že unie tak získá „vlastní trestněprávní pravomoc“. Tato pravomoc podle nich navíc není jasně vymezená. Zákonodárci znovu napadají i pravomoc EU uzavírat mezinárodní smlouvy s třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi.
Proti doplnění stížnosti se včera ohradila vláda. Podle premiéra Jana Fischera by měl soud zvážit, zda je žádoucí, aby řízení bylo možné protahovat dalšími doplněními.
