Národní regulační orgány by měly podle návrhu spolu s Evropským úřadem pro cenné papíry a trhy (ESMA) právo přijímat intervenční opatření, pokud nastanou nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu. Senátoři včera tuto formulaci označili za příliš neurčitou. Navrhli současně, aby investoři museli informovat o krátkých prodejích jen regulátory, nikoli ostatní účastníky trhu. Tato oznamovací povinnost by podle Senátu mohla snadno spustit další vlnu výprodejů, a jít tak proti původnímu záměru regulace, tedy omezení sestupných cenových spirál.
Investoři by měli být podle návrhu EK povinni sdělit regulačním orgánům významné čisté krátké pozice v akciích, dosáhnou-li 0,2 procenta emitovaného akciového kapitálu. Podle komise tak regulátoři budou moci rozeznat případná rizika, a to především v případě trhů se státními dluhopisy. Oznamovací povinnost vůči ostatním účastníkům trhu by účastníci měli splnit v případě, že dosáhnou 0,5 procenta akciového kapitálu.
„Za normálních okolností napomáhá krátký prodej likviditě trhu a přispívá k účinnému stanovování cen. Ale v případě obtíží na trhu může krátký prodej prohloubit propad cen, což může vést k chaotickým trhům a systémovým rizikům,“ uvedl již dříve eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Michel Barnier.
Návrh podle něj také ztíží uskutečnění nekrytých krátkodobých spekulací.
