PRAHA V roce 1998 doplácel průměrný český důchodce za léčiva zhruba 180 korun ročně. V roce 2006 to bylo již bezmála 1200 korun. Více než šestapůlkrát tolik.
Žádná jiná sociální skupina nezaznamenala v uvedeném období takový nárůst spoluúčasti na hrazení léčiv. Například běžný zaměstnanec doplácel v roce 1998 za léky zhruba 100 korun ročně, loni to byly necelé čtyři stovky, tedy zhruba čtyřikrát tolik.
Dramatický nárůst průměrných výdajů prokazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ), zpracovaná společností Infopharm, která se zabývá zdravotnickými analýzami. Vycházejí ze statistik tzv. rodinných účtů, které dlouhodobě monitorují příjmy, vydání a spotřebu domácností.
Údaje za jednotlivé roky (od roku 1994) vyznívají možná překvapivě: nůžky mezi doplatky seniorů a zbytku populace se začaly rapidně rozevírat od chvíle, kdy k moci nastoupila ČSSD. Všechny sociálnědemokratické vlády, počínaje tou první Miloše Zemana, přitom ve svých programových prohlášeních deklarovaly, že nedopustí zvyšování spoluúčasti pacientů na zdravotní péči.
„To, že někdo platí tisícikorunu ročně na doplatcích za léčiva, není jev sám o sobě nebezpečný. Údaje jsou ale zajímavé z hlediska dynamiky vývoje. Graf jasně ukazuje, jak platby především u důchodců narostly navzdory prohlášením minulých vlád, které se dušovaly, že zvyšování spoluúčasti nedopustí,“ řekl Josef Suchopár ze společnosti Infopharm.
Průměrná čísla jsou podle Suchopára vždy ošidná, trend ale může být nebezpečný. „Je otázka, jestli takový vývoj v kombinaci s dalšími jevy nevede k omezování dostupnosti některých důležitých léků pro určité skupiny obyvatelstva,“ poznamenal.
Pomohou nová opatření?
Údaje jsou výsledkem projektu ČSÚ monitorujícího příjmy a výdaje reprezentativního vzorku 3000 domácností. Jejich členové denně vyplňují deníky, do kterých zapisují veškeré příjmy a výdaje za všechny členy. Podle statistiků mohou být mírně podhodnoceny údaje o výdajích za alkohol či tabák, u léků ale takové zkreslení nepředpokládají.
Ministerstvo zdravotnictví trend nárůstu spoluúčasti u seniorů potvrzuje. Zmírnit ho by měla opatření platná od příštího roku.
„Pokud začnou regulační opatření fungovat podle našich představ, mohlo by dojít ke třem pozitivním vlivům. Lidé by se měli začít zajímat, proč berou tolik léků a zda jsou všechny nezbytné. Lékárníci by jim měli nabízet možné nejlevnější varianty předepsaných léčiv. A u těch nejvíce nemocných by měl zafungovat roční pětitisícový limit na poplatky,“ vypočítall mluvčí resortu Tomáš Cikrt.
