Komunisté prodělali za uplynulých osmnáct let dlouhý vývoj, taková je výchozí teze prezidentského kandidáta Jana Švejnara. Jeho protivník Václav Klaus na to jde jinak. Ten říká, že komunisté dnes nepředstavují reálnou hrozbu demokracii. Smysl obou tezí je totožný - získat alespoň některé komunistické hlasy v nadcházející volbě hlavy státu.
Švejnarova teze má jedinou oporu. K vývoji skutečně došlo, ne snad v tom, že by se komunisté byť v nejmenším změnili. Došlo k vývoji vztahu ke komunistům. Ti mají dostatečný počet protestních hlasů právě díky tomu, že se nezměnili vůbec. Změna nastala u jejich spoluhráčů v politické hře, kteří je musejí více tolerovat, než to dělali dřív. Zatímco je Havel ignoroval, Klaus se s nimi nechává fotit na balkoně zámku v Lánech. A Švejnar, pokud vyhraje?
Samozřejmě nic. Jsou v zajetí vlastní neměnnosti. O vládní pozici usilovat nemohou, protože by přišli o protestní hlasy. Vládu podruhé uchvátit také nedokáží, protože poválečná historická situace se opakovat nebude. Takže tu zůstávají jako šeredná nevěsta k prezidentským námluvám, k nimž se musí trapně snížit každý, kdo o zvolení do hradního úřadu stojí. Včera to v televizi udělal Švejnar.
Čtěte „Švejnar: Chci...“ na str. 4
