Rozhlasový seriál však již dokončil a měl by se točit v lednu 2009, hlavní roli ztvární Tomáš Töpfer.
* LN Čím vás práce na seriálu a objevování Mrázových osudů tak iritovala a pohlcovala?
Sběru materiálů jsem se věnoval tři roky a zjistil jsem, že bych to mohl dělat pořád, a stejně bych se pravdy nedobral, protože jeho život je sestavený ze stovek historek, které se vzájemně vylučují. Zdeněk Bouček o Mrázovi natočil pořad a než náhle umřel, předal mi ještě část svých materiálů, ovšem ze slavných xaveriád, kterých muselo být pár stovek, se zachovaly jen čtyři.
* LN Xaveriády?
To byly agitační výstupy, které se vysílaly v letech 1969-70 na stanici Praha ráno v 5 a v 7 hodin po zprávách. V nich Xaver národu sděloval zásadní poselství. Tak pro představu, začínalo to ohlášením Nyní hovoří Xaver, pak se zahrála instrumentálka a ozvalo se: Viděl jsem Spojené státy americké - jak děvka s roztaženýma nohama se jednou nohou opírají o lunu, druhou drtí hrdinný vietnamský lid. Dobré jitro vám přeje Xaver. Tímto patologickým pažánrem vstoupil ve známost natolik, že na veřejných pánských záchodcích se objevilo Servíte promiň, vůl je Xaver.
* LN To už ale byl v uměleckých kruzích profláknutou osobou.
Jistě, to byl druhý, ne-li třetí vrchol jeho kariéry. Narodil se někdy v roce 1925, vynořuje se kolem roku 1945 u soukromých hereckých společností. Jako herec je autodidakt a snad měl obchodní školu v Písku. Jeho stopu najdeme v divadle v Mladé Boleslavi, tam se zasloužil o svržení ředitele, což byl jeho celoživotní koníček. Mráz byl divadelník tělem a duší, on pokaždé věřil té své roli, kterou právě hrál, vždy se přetělesnil.
* LNA jak to bylo s Mrázovými aktivitami u tajných služeb?
Našel jsem spis s krycím jménem Mirek, který na něj od roku 1952 vedla písecká StB. Začíná tím, že se na úřadovnu dostavil Miroslav Mráz a nabídl estébákům své služby. Vychrlil na ně udání, která se týkala i pražských umělců, a také hromadu fantasmagorií. Částečně to nebyly žádné objevy - například jim „udal“, že Ota Ornest je Žid a byl se Schwarzem-Červinkou v BBC. No a pak si na písecké estébáky stěžoval ve Strakonicích, že mu nevycházejí vstříc a obráceně. Oni se pokoušeli zjistit, co je zač, a dozvěděli se, že soudruh Mráz sice u kontrášů byl, ale pak se léčil na psychiatrii, a že by ho měli brát s rezervou. A tady nastupuje několik šílených tezí. Tu nejšílenější sám rád šířil. A to sice, že byl ve skupině agentů vojenské rozvědky, která vyšetřila, jak to bylo s vraždou majora Šrama. Ten byl zamotaný do smrti Jana Masaryka a za tím vším byla pochopitelně KGB. Jedna z Mrázových legend praví, že čtyři hoši, kteří věc vyšetřovali, jeli autem, přes cestu byl natažený ocelový drát, oni se nabourali a tři zahynuli, jen Mráz přežil a od té doby kulhá. Jiná verze je, že byl obyčejný bonzák, a konečně se říkalo, že se podílel na fingovaných útěcích přes hranice v režii StB.
* LN Jeho čas opět přišel se sovětskou invazí. Jak to bylo?
Samozřejmě, tehdy se proměnil v Xavera. To už byl po svém druhém pádu, kdy byl v 60. letech zase vyhozen a uchýlil se na samotu do jižních Čech. Okamžitě v srpnu se vydal do Prahy, protože nikdy nepodporoval Dubčekův režim. Tam se opět verze vylučují, jedna z nich praví, že potkal Jiřinu Švorcovou a ta mu pomohla. On sám říkal, že když v srpnu přišel v Praze na sovětskou ambasádu, visel tam jen jeden jeho kabát a klobouk, za rok už tam visely desítky svršků, to je vůbec hezká metafora posrpnového vývoje. Jisté je, že jezdil se sovětskými důstojníky a dělal po republice přednášky.
* LN Byl to normální kolaborant.
Byl, a když se na podzim 1968 objevil v Českém rozhlase Bohuš Chňoupek, vzal si právě Mráze jako poradce, člověka, který byl předtím na invalidním důchodu. Dostal úkol, aby obnovil vysílání v duchu normalizace. A Mráz objížděl krajské stanice a dělal základní hrubou čistku a vyhazoval lidi. Byl extrémně radikální a do toho vysílal své xaveriády. Byl to stalinista, pustošivý a nebezpečný člověk. Spoustu lidí připravil o práci a nakonec z něj udělali šéfa školícího střediska libereckého rozhlasu, a tak spousta lidí, kteří přišli do médií, prošla Xaverovým školením. V Liberci jeho mise skončila zrušením střediska. Mráz byl přesunut do Karlových Varů do experimentálního studia, které opět zlikvidoval. Pak byl znovu invalidizován a skončil v Bochově. Ale za chvíli se objevuje v karlovarském divadle, kde do půl roku odstranil ředitele Bartoše - udal ho za hospodářské delikty. Tam se pak pokoušel o několik megalomanských plánů.
* LN Co jste zjistil o jeho vystěhování do Izraele?
Na konci 70. let se Mráz dostal do Západního Berlína k příbuzným. Pak se dostavil na OV KSČ a údajně vrátil stranickou legitimaci, protože jej soudruzi podvedli. Zjistil, že na Západě je blahobyt, a co je nejhorší - soudruhům věřil, že tomu tak není, a našim pracujícím lhal. To je zase nedoložitelná historka, jisté ale je, že se rozhodl i s celou rodinou vystěhovat do Izraele. Spis o jeho vystěhování jsem viděl, jsou tam čtyři výjezdní doložky, v březnu 1980 už byl v Izraeli.
* LN Jak to bylo s jeho židovstvím?
To byl můj poslední výzkum. Byl jsem s Tomášem Töpferem pátrat na Židovské obci, kde ho samozřejmě nikdo nezná. Přitom v oněch materiálech je, jak objevil víru svých předků a podobně. Možné jsou obě varianty - mohl být Žid stejně jako si to mohl vymyslet.
* LN Mrázovy osudy jsou pro dramatika lákavé a skýtají řadu témat, které bylo to vaše?
Moje staré téma je, nakolik známe svoji minulost a víme, z čeho jsme vyrostli, v jakém pařeništi máme své kořínky. Osudy Mráze se svým způsobem dotýkají i mé rodiny, mého pracoviště rozhlasu, takže nešlo na to nenarazit. A druhé téma je otázka konformity, co umělec v konfrontaci s různými režimy. Jak tento člověk několikrát vypluje, dostane se k moci, padne a zase se ztratí. Vždycky mu to projde, a on se negativně otiskne do života mnoha lidí. Otázka tedy zní -co je to za společnost, která mu to umožňuje. Potřetí ho vytáhnou normalizátoři, ani ti nejsou schopni ho zarazit. Můj seriál je i o tom, jak nelze zjistit pravdu, všichni si Mráze nějak pamatují a mnozí o něm vůbec nechtějí mluvit. Všichni ale mluví o tom, že na ně působil destruktivně a vnitřně se ho báli.
* LN A víte teď, kdo Mráz byl?
Vlastně ne. Jestli to byl klaun, který hrál sám sebe, tak to byl génius, první performér. V seriálu ho nechám říkat - Ne Andy Warhol, ale já jsem tvůrce moderního umění, můj život je happening, jsem tvůrce pop-artu.
* LN Nešlo nakonec jen o obyčejného cvoka?
Klonil bych se k tomu, nebýt toho, že s neuvěřitelnou důkladností a profesionalitou bylo v dostupných archivech provedeno vyčištění všech informací o něm. Jsou tu záhadné dimenze, nejspíš to byla kombinace jeho osobní patologie s patologií doby, ale kdo ví.
* LN Jakou strukturu seriál má a jak jste řešil dějové zákruty?
Seriál původně vznikal k 85. výročí rozhlasu, protože je to také příběh této instituce, ale nestihl jsem to. Těch sedm hodinových her má název Xaver a podtitul Rozhlasový román. Mráz se totiž na rozhlase nesmazatelně podepsal, jeho způsob uvažování a chování je tam ve zdech. Hra se odehrává ve dvou rovinách, jedna je reálná a točí se kolem člověka, který přijede do Písku, kde vydávají Mrázův román. A on se ptá - máte spojení na autora, a nakladatel říká ne, my ho hledáme, abychom to vyřešili s autorskými právy. A ten člověk začne pátrat a pravdu se nemůže dovědět. A druhá rovina je fantaskní - ezoterický badatel dostane rakev z Palestiny a oživí věčného Žida Ahasvera, a to je Mráz, akorát že ten má vymytou hlavu a nic si nepamatuje. Točit to bude režisér Petr Mančal, s ním jsem ale zjistil, že je třeba mladším posluchačům leccos osvětlit, a připsal jsem postavu elévky. Když to půjde, jak má, tak za rok si snad Xavera - tentokrát beze strachu - můžete znovu poslechnout ve vysílání.
