Úterý 14. května 2024, svátek má Bonifác
130 let

Lidovky.cz

Servíte promiň, vůl je Xaver

Česko

Dramatik Jan Vedral říká, že postavě Xavera Mráze propadl. Má ale pocit, že kdyby dál zkoumal jeho osudy, mohlo by mu to zanechat následky na psychice.

Rozhlasový seriál však již dokončil a měl by se točit v lednu 2009, hlavní roli ztvární Tomáš Töpfer.

* LN Čím vás práce na seriálu a objevování Mrázových osudů tak iritovala a pohlcovala?

Sběru materiálů jsem se věnoval tři roky a zjistil jsem, že bych to mohl dělat pořád, a stejně bych se pravdy nedobral, protože jeho život je sestavený ze stovek historek, které se vzájemně vylučují. Zdeněk Bouček o Mrázovi natočil pořad a než náhle umřel, předal mi ještě část svých materiálů, ovšem ze slavných xaveriád, kterých muselo být pár stovek, se zachovaly jen čtyři.

* LN Xaveriády?

To byly agitační výstupy, které se vysílaly v letech 1969-70 na stanici Praha ráno v 5 a v 7 hodin po zprávách. V nich Xaver národu sděloval zásadní poselství. Tak pro představu, začínalo to ohlášením Nyní hovoří Xaver, pak se zahrála instrumentálka a ozvalo se: Viděl jsem Spojené státy americké - jak děvka s roztaženýma nohama se jednou nohou opírají o lunu, druhou drtí hrdinný vietnamský lid. Dobré jitro vám přeje Xaver. Tímto patologickým pažánrem vstoupil ve známost natolik, že na veřejných pánských záchodcích se objevilo Servíte promiň, vůl je Xaver.

* LN To už ale byl v uměleckých kruzích profláknutou osobou.

Jistě, to byl druhý, ne-li třetí vrchol jeho kariéry. Narodil se někdy v roce 1925, vynořuje se kolem roku 1945 u soukromých hereckých společností. Jako herec je autodidakt a snad měl obchodní školu v Písku. Jeho stopu najdeme v divadle v Mladé Boleslavi, tam se zasloužil o svržení ředitele, což byl jeho celoživotní koníček. Mráz byl divadelník tělem a duší, on pokaždé věřil té své roli, kterou právě hrál, vždy se přetělesnil.

* LNA jak to bylo s Mrázovými aktivitami u tajných služeb?

Našel jsem spis s krycím jménem Mirek, který na něj od roku 1952 vedla písecká StB. Začíná tím, že se na úřadovnu dostavil Miroslav Mráz a nabídl estébákům své služby. Vychrlil na ně udání, která se týkala i pražských umělců, a také hromadu fantasmagorií. Částečně to nebyly žádné objevy - například jim „udal“, že Ota Ornest je Žid a byl se Schwarzem-Červinkou v BBC. No a pak si na písecké estébáky stěžoval ve Strakonicích, že mu nevycházejí vstříc a obráceně. Oni se pokoušeli zjistit, co je zač, a dozvěděli se, že soudruh Mráz sice u kontrášů byl, ale pak se léčil na psychiatrii, a že by ho měli brát s rezervou. A tady nastupuje několik šílených tezí. Tu nejšílenější sám rád šířil. A to sice, že byl ve skupině agentů vojenské rozvědky, která vyšetřila, jak to bylo s vraždou majora Šrama. Ten byl zamotaný do smrti Jana Masaryka a za tím vším byla pochopitelně KGB. Jedna z Mrázových legend praví, že čtyři hoši, kteří věc vyšetřovali, jeli autem, přes cestu byl natažený ocelový drát, oni se nabourali a tři zahynuli, jen Mráz přežil a od té doby kulhá. Jiná verze je, že byl obyčejný bonzák, a konečně se říkalo, že se podílel na fingovaných útěcích přes hranice v režii StB.

* LN Jeho čas opět přišel se sovětskou invazí. Jak to bylo?

Samozřejmě, tehdy se proměnil v Xavera. To už byl po svém druhém pádu, kdy byl v 60. letech zase vyhozen a uchýlil se na samotu do jižních Čech. Okamžitě v srpnu se vydal do Prahy, protože nikdy nepodporoval Dubčekův režim. Tam se opět verze vylučují, jedna z nich praví, že potkal Jiřinu Švorcovou a ta mu pomohla. On sám říkal, že když v srpnu přišel v Praze na sovětskou ambasádu, visel tam jen jeden jeho kabát a klobouk, za rok už tam visely desítky svršků, to je vůbec hezká metafora posrpnového vývoje. Jisté je, že jezdil se sovětskými důstojníky a dělal po republice přednášky.

* LN Byl to normální kolaborant.

Byl, a když se na podzim 1968 objevil v Českém rozhlase Bohuš Chňoupek, vzal si právě Mráze jako poradce, člověka, který byl předtím na invalidním důchodu. Dostal úkol, aby obnovil vysílání v duchu normalizace. A Mráz objížděl krajské stanice a dělal základní hrubou čistku a vyhazoval lidi. Byl extrémně radikální a do toho vysílal své xaveriády. Byl to stalinista, pustošivý a nebezpečný člověk. Spoustu lidí připravil o práci a nakonec z něj udělali šéfa školícího střediska libereckého rozhlasu, a tak spousta lidí, kteří přišli do médií, prošla Xaverovým školením. V Liberci jeho mise skončila zrušením střediska. Mráz byl přesunut do Karlových Varů do experimentálního studia, které opět zlikvidoval. Pak byl znovu invalidizován a skončil v Bochově. Ale za chvíli se objevuje v karlovarském divadle, kde do půl roku odstranil ředitele Bartoše - udal ho za hospodářské delikty. Tam se pak pokoušel o několik megalomanských plánů.

* LN Co jste zjistil o jeho vystěhování do Izraele?

Na konci 70. let se Mráz dostal do Západního Berlína k příbuzným. Pak se dostavil na OV KSČ a údajně vrátil stranickou legitimaci, protože jej soudruzi podvedli. Zjistil, že na Západě je blahobyt, a co je nejhorší - soudruhům věřil, že tomu tak není, a našim pracujícím lhal. To je zase nedoložitelná historka, jisté ale je, že se rozhodl i s celou rodinou vystěhovat do Izraele. Spis o jeho vystěhování jsem viděl, jsou tam čtyři výjezdní doložky, v březnu 1980 už byl v Izraeli.

* LN Jak to bylo s jeho židovstvím?

To byl můj poslední výzkum. Byl jsem s Tomášem Töpferem pátrat na Židovské obci, kde ho samozřejmě nikdo nezná. Přitom v oněch materiálech je, jak objevil víru svých předků a podobně. Možné jsou obě varianty - mohl být Žid stejně jako si to mohl vymyslet.

* LN Mrázovy osudy jsou pro dramatika lákavé a skýtají řadu témat, které bylo to vaše?

Moje staré téma je, nakolik známe svoji minulost a víme, z čeho jsme vyrostli, v jakém pařeništi máme své kořínky. Osudy Mráze se svým způsobem dotýkají i mé rodiny, mého pracoviště rozhlasu, takže nešlo na to nenarazit. A druhé téma je otázka konformity, co umělec v konfrontaci s různými režimy. Jak tento člověk několikrát vypluje, dostane se k moci, padne a zase se ztratí. Vždycky mu to projde, a on se negativně otiskne do života mnoha lidí. Otázka tedy zní -co je to za společnost, která mu to umožňuje. Potřetí ho vytáhnou normalizátoři, ani ti nejsou schopni ho zarazit. Můj seriál je i o tom, jak nelze zjistit pravdu, všichni si Mráze nějak pamatují a mnozí o něm vůbec nechtějí mluvit. Všichni ale mluví o tom, že na ně působil destruktivně a vnitřně se ho báli.

* LN A víte teď, kdo Mráz byl?

Vlastně ne. Jestli to byl klaun, který hrál sám sebe, tak to byl génius, první performér. V seriálu ho nechám říkat - Ne Andy Warhol, ale já jsem tvůrce moderního umění, můj život je happening, jsem tvůrce pop-artu.

* LN Nešlo nakonec jen o obyčejného cvoka?

Klonil bych se k tomu, nebýt toho, že s neuvěřitelnou důkladností a profesionalitou bylo v dostupných archivech provedeno vyčištění všech informací o něm. Jsou tu záhadné dimenze, nejspíš to byla kombinace jeho osobní patologie s patologií doby, ale kdo ví.

* LN Jakou strukturu seriál má a jak jste řešil dějové zákruty?

Seriál původně vznikal k 85. výročí rozhlasu, protože je to také příběh této instituce, ale nestihl jsem to. Těch sedm hodinových her má název Xaver a podtitul Rozhlasový román. Mráz se totiž na rozhlase nesmazatelně podepsal, jeho způsob uvažování a chování je tam ve zdech. Hra se odehrává ve dvou rovinách, jedna je reálná a točí se kolem člověka, který přijede do Písku, kde vydávají Mrázův román. A on se ptá - máte spojení na autora, a nakladatel říká ne, my ho hledáme, abychom to vyřešili s autorskými právy. A ten člověk začne pátrat a pravdu se nemůže dovědět. A druhá rovina je fantaskní - ezoterický badatel dostane rakev z Palestiny a oživí věčného Žida Ahasvera, a to je Mráz, akorát že ten má vymytou hlavu a nic si nepamatuje. Točit to bude režisér Petr Mančal, s ním jsem ale zjistil, že je třeba mladším posluchačům leccos osvětlit, a připsal jsem postavu elévky. Když to půjde, jak má, tak za rok si snad Xavera - tentokrát beze strachu - můžete znovu poslechnout ve vysílání.

Autor: