OSTRAVA V Ostravě stále nevědí, jak naložit s šesti miliony korun, které dostanou na pomoc romským lokalitám. Mají směřovat do jednoho z nejpostiženějších obvodů, Slezské Ostravy.
Právě taková částka zatím na Ostravu připadá jako podíl ze stomilionové sumy určené pro celou republiku. Podle ředitele nově vytvořené Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Marka Podlahy teprve začnou vznikat konkrétní projekty. Na ně chce agentura získávat další prostředky z Evropské unie. Romům mají peníze pomoci v základních sociálních oblastech, jakými jsou školství, bydlení nebo zaměstnanost.
Rozlohou největší ostravský obvod se stal jedním z dvanácti míst v zemi, kde má agentura pracovat. „Doufám, že už na radnici nebudou chodit lidi s tím, že chtějí zřídit domobranu,“ řekl včera při slavnostním zahájení projektu starosta obvodu Slezská Ostrava Antonín Maštalíř. Připomněl, že na jejich území existuje několik velmi problémových romských ghett. „Kýžený efekt je zlepšení kvality života lidí ve vyloučených lokalitách,“ vysvětlila včera ambice projektu ministryně Džamila Stehlíková.
Obvod Slezská Ostrava má zhruba dvacet tisíc obyvatel a projekt se dotkne pětiny z nich. Především by to měli být chudí Romové. Agentura si již nechala zpracovat sociologickou studii obvodu a ze zprávy například vyplývá, že prakticky nejhůř jsou na tom obyvatelé Riegrovy ulice v ostravském Hrušově. Ve čtyřech zpustošených domech bydlí v padesáti bytech zhruba dvě stovky lidí. „V bytech se často vyskytuje plíseň, v některých bytech nejsou koupelny a sklepy jsou zatopené,“ uvádí zpráva.
Zastupitelstvo obvodu hodlá domy s problematickými nájemníky prodat. Ne však každému. „Nechci, aby nájemníky nějaký podnikatel vyplatil a oni za chvíli přišli žádat na radnici o byt,“ říká starosta Maštalíř. Obvod se bude nyní spolu s dalšími nevládními organizacemi snažit o to, aby vznikla společnost, která domy od obvodu odkoupí. Podle představ radnice by měla společnost vlastnící domy o své nájemníky pečovat. „Někdo musí hlídat, aby ti lidé posílali děti do školy, platili nájemné a podobně,“ říká Maštalíř. A právě ve snahách o řešení problému na Rigerově ulici by mohla nově vzniklá agentura pomoci.
Na podobném principu, na jakém má podle představ slezskoostravské radnice vzniknout projekt v Riegrově ulici, funguje Vesnička soužití, která je rovněž na území tohoto obvodu. V šestnácti dvojdomcích tam žijí romské i neromské rodiny. Domy si postavily rodiny svépomocí. Ve vesničce provozované katolickou Charitou funguje komunitní centrum, které obyvatelům pomáhá s hledáním práce nebo doučováním dětí. „Při vzniku vesničky jsem dával jejímu fungování tak rok. A i když problémy jsou, vesnička pořád funguje,“ říká starosta o vesničce, otevřené v roce 2002.
Další problémovou lokalitou, na kterou se chce agentura zaměřit, je Osada míru v Kunčičkách. Je tam pět set bytů, z toho 400 obsadili Romové. Právě tam někteří z místních občanů volají po domobraně. V ulicích je nepořádek, bují drobná kriminalita. „Chtělo by to víc sociálních pracovníků. Každou rodinu by měli mít pod kontrolou,“ myslí si romský aktivista František Sivák, který v Kunčičkách žije. Že do čtvrti přijdou peníze a aktivity, které mají pomoci Romům, Sivák vítá.
Ředitel agentury Marek Podlaha připouští, že projekt může být kritizován kvůli tom, že se opět pomáhá Romům: „Působíme ve vyloučených lokalitách. Tam ale bydlí i neromové. Veřejnosti musíme vysvětlit, že pokud pomůžeme sociálně vyloučeným, pomůžeme tím všem,“
***
Kde bude agentura pro Romy působit
Vládní odborníci vybrali dvanáct míst pro působení agentury na pomoc Romům. Cíleně vytipovali obce, města, městské části a mikroregiony, které dlouhodobě problém řeší: Brno-sever, Břeclav, Přerov, Holešov u Kroměříže, Cheb, Ústí nad Labem, Most, Roudnice nad Labem, Broumov, Slezská Ostrava a mikroregiony Jeseník a Šluknov.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
