Vítězi letošního festivalu v Karlových Varech se přezdívá „dánský western“. Pravda je to jen částečná. Motiv osamělého strážce spravedlnosti, který přijíždí do izolovaného (malo) města zjednat nápravu pořádků, do kánonu žánru určitě patří. Žádný western však neobsáhne tak komplexní postavy a nevzdálí se tak daleko od jasně definovaných kategorií dobra a zla jako Ukrutně šťastni.
Cizincem s odznakem šerifa je tu Robert - policista z Kodaně, který byl za trest dočasně převelen na venkov. Dějiště konfliktu představuje vesnice v jižním Jutsku, kde si všichni navzájem vidí do talíře. Robert není přijat nevlídně, ale už od samotného začátku je mu dáváno najevo, že zaběhnuté pořádky ve vsi platí daleko pádněji než nějaká litera zákona. Než se policista stačí rozkoukat, nechá se vtáhnout do případu týrané manželky - a od té chvíle je v místním mikrokosmu až po uši.
Westernové je v Ukrutně šťastni dramaticky snímané hraní karet místní honorací, westernové jsou „prérie“ polí okolo, westernové jsou i pusté křižovatky na hlavní třídě, kudy se prohání leda vítr. Jednoduchá estetika kovbojek se tu snoubí s protestantsky prostým způsobem vyprávění: napětí vyvolává pouhé tikání hodin, přiblížení se jedné postavy k druhé vzbuzuje větší pocit ohrožení než tasený kolt, i to světlo je chudokrevně bledé.
Zdání však klame. Proti westernům, které čerpají z jediné základní situace, Ukrutně šťastni využívá zápletku domácího násilí jako pouhé východisko k daleko složitějším situacím. Kostry zdánlivě jednorozměrných postav -hrubiánský manžel, slabošská ruka zákona - postupně obroste maso věrohodných motivací. Ajak se příběhu začnou prohlubovat základy, rozeklene se jeho stavba nad skvěle postiženou nejednoznačností každodenního života. Je přece rozdíl říct „mířil na manželku pistolí“ a “mířil na ni pistolí, protože ji našel v posteli s jiným a strávil potom tři měsíce v blázinci“.
Trámy v prostoru Strohý scénář pouze načrtne situaci, postavy a jejich základní pohnutky několika črty jako trámy v prostoru, který pak může divák zaplňovat svou představivostí a filmovou zkušeností. A jak vyprávění postupuje, každá z hlavních postav začne pro své činy mít dva až tři různé motivy. Je na divákovi, aby si mezi nimi vybral. Taková benevolence ze strany tvůrce bývá vzácná. Místo toho, aby režisér a spoluautor scénáře Henrik Ruben Genz vedl publikum za ručičku, ponechává volné pole výkladu a soustředí se radši na vykreslení tíživé atmosféry komunity, kde platí odvěké pořádky, v hospodě má každý své přidělené místo, ponožky se na šňůru věsí pouze jediným způsobem a Robertův elektrický zubní kartáček tam zapadne jako splachovací záchod do 14. století. Zdánlivou úspornost filmu, v němž existuje pouze hrstka lokací včetně zlověstného močálu, rozšiřují nenápadné, ale o to účinnější metafory. Není lepší poetická zkratka pro domácí násilí než záběr, v němž Robert namíří pistoli na kočku a ona se lísavě otře o její hlaveň. A křižovatka v polích, kudy policista během filmu projíždí, slouží jako spolehlivý indikátor jeho momentální morálky.
Zatímco Robert nazná, že karty ve vesnici rozdává někdo úplně jiný, režisér Genz publiku nechává volnou ruku. Rozmáchnout se filmovým vnímáním doširoka jako v pláních, které vesnici obklopují, je divácká rozkoš.
HODNOCENÍ LN ***** Ukrutně šťastni (Frygtelig lykkelig)
Dánsko 2008 Scénář: Henrik Ruben Genz, Dunja Gry Jensen Režie: Henrik Ruben Genz Kamera: Jörgen Johansson Hudba: Kaare Bjerkö Hrají: Jakob Cedergren, Kim Bodnia, Lene Maria Christensen, Lars Brygmann, Henrik Lykkegaard, Peter Hesse Overgaard 6x a další Distribuce v ČR: Cinemart Premiéra: 2. 10. 2008
