Své jaderné ambice za ekonomickou pomoc hodlá vyměnit vládnoucí režim komunistické KLDR. Pokud se tak stane, bude Pchjongjang následovat Libyi. PCHJONGJANG/PRAHA Před rokem vše směřovalo ke konfrontaci. Severní Korea testovala nové rakety, a v říjnu dokonce oznámila provedení pokusného jaderného výbuchu - byť zřejmě ne zcela povedeného. Američané odmítali jednat se Severokorejci mezi čtyřma očima a zdůrazňovali, že „na stole zůstávají všechna řešení“ - tedy i možnost vojenského útoku na jaderná zařízení v KLDR. Nyní ale nastal obrat.
O víkendu se v Ženevě sešly vyjednávací týmy obou rivalů a výsledkem jsou nečekaně vstřícná prohlášení. Šéf amerického týmu, zkušený diplomat Christopher Hill, nejdřív v neděli oznámil, že Severní Korea do konce roku dodá veškeré informace o svém neprůhledném jaderném programu a „vyřadí jej z provozu“. Včera pak severokorejské ministerstvo zahraničí přišlo s tvrzením, že Američané na oplátku škrtnou KLDR ze seznamu zemí podporujících terorismus. To by otevřelo dveře pro další ekonomickou pomoc této zbídačelé baště stalinismu. „USA souhlasily, že uskuteční politická i ekonomická kompenzační opatření,“ uvedl mluvčí ministerstva citovaný severokorejskou tiskovou agenturou KCNA. Podobný scénář - ekonomickou pomoc za ukončení výroby zbraní hromadného ničení - mělo i nedávné „polepšení“ Libye.
Druhý pokus Na americký seznam „vyvrhelů“ se severokorejský režim dostal kvůli podílu na teroristickém útoku proti civilnímu jihokorejskému letadlu v roce 1987. Kromě KLDR zde v současnosti figurují Kuba, Írán, Súdán a Sýrie. Americký vyjednávač Hill podle agentury Reuters už dříve naznačoval, že Severní Korea by mohla být ze seznamu zemí podporujících terorismus odstraněna ještě předtím, než se zcela vzdá svého jaderného programu.
Včerejší prohlášení severokorejského ministerstva ale Washington částečně zpochybnil. „Není to aktuální. Severokorejci musejí ještě udělat řadu věcí v klíčových oblastech,“ řekl CNN k vyškrtnutí ze seznamu diplomat, který se účastní jednání s KLDR.
Během září by se vstřícná prohlášení obou stran přesto mohla proměnit v konkrétní dohodu. Problémem ovšem je, že jedna taková už byla v minulosti uzavřena - v roce 1994 během úřadování prezidenta Billa Clintona. I tehdy se KLDR zavázala, že ustoupí od svého jaderného programu, který mohl mít kromě civilního i vojenské využití. O několik let později ale Severokorejci své nukleární ambice oprášili - nejdřív tajně, a nakonec i veřejně.
Jeden ze stoupenců tvrdého postoje, bývalý americký velvyslanec při OSN John Bolton, je ale skeptický: „Stále schází důkaz, že Pchjongjang se vzdal svého dlouhodobého strategického cíle mít jaderné zbraně,“ citoval jej včera deník The New York Times.
