Pětačtyřicetiletý Ksavery Knotz je knězem řádu kapucínů a od roku 2003 publikuje své názory a rady v otázkách sexu na webové stránce Szansa Spotkania (Šance poznání). „Je to dobrý způsob, jak komunikovat s lidmi,“ říká mi teď na zahradě své fary v malebné vísce Wiśniowa, asi hodinu cesty od Krakova. „Lidi rádi čtou o sexu.“
Jeho eseje a rady jsou relativně explicitní a liberální, aspoň ve srovnání s dosud běžnými hodinami katechismu. „Žena, která neprožila orgasmus kvůli tomu, že pohlavní styk byl příliš rychlý, může dovolit svému manželovi, aby ji uspokojil nějakou jinou cestou,“ píše na webu v kapitole nazvané Konec manželského styku. „Teprve po prožití orgasmu (někdy i více orgasmů) se vzrušená žena může cítit plně uspokojena.“ Netřeba zmiňovat, že knězova internetová poradna je nesmírně populární, a to nejen mezi ženami, které čekaly dlouhá staletí na to, až dostanou Boží požehnání k několikanásobnému orgasmu. V Polsku, jedné z nejvíce nábožensky založených zemí v Evropě, kde se 95 procent lidí hlásí ke katolicismu a kde i satelitní vesničky pastelových barev mají své kostely – jev, kterému se porevoluční budovatelská euforie podnikatelského baroka v Česku zcela vyhnula – je po tématech spojených se „sexem kompatibilním s katolickou vírou“ obrovský hlad.
Knotz dnes kromě internetové poradny píše knížky a přednáší. Jeho loňské knihy Sex, jak ho neznáte se prodalo více než padesát tisíc výtisků a byla přeložena do španělštiny. O jejím českém a slovenském překladu se jedná.
Joanna Rosołowska z vydavatelství Święty Paweł říká, že knihy otce Knotze jsou populární především proto, že v nich otevřeně píše o věcech, o nichž je katolíkům zpravidla trapné hovořit: „Pomáhá osvětlovat záležitosti – samozřejmě v harmonii s katolickou vírou –, které jsou obecně tabuizovány, ale zároveň jsou obrovskou součástí lidského života.“
Není to hřích
Když jsem přijela na faru, Ksavery Knotz, oblečen do tmavého hábitu kapucínských kněží, končil právě svou přednášku na téma Sexualita v kontextu manželství. Nabádá vní katolíky, aby „pozvali Boha do svých ložnic“. Na pětidenní seminář sem přijely dva tucty manželských párů, které chtějí zlepšit svůj sexuální život a vyhledat pomoc u faráře jim přišlo přirozenější, než ji hledat u psychologa či sexuologa.
Jedna z účastnic – devětatřicetiletá Urszula Sikora – říká, že to nejzásadnější poznání, které si z Knotzových přednášek odnesla, je, že „sexualita je jedním z nejdůležitějších elementů budování vztahu“. Její manžel, jedenačtyřicetiletý Henrik dodal, že byl příjemně překvapen, když otec Knotz hned na začátku řekl, že „sexualita je dar od Boha a že ji můžeme využívat ke svému štěstí a potěšení“. Sám Knotz vysvětluje, že katolická církev je plná stereotypů a on se ji z nich snaží vymanit. Tím nejčastějším je prý přesvědčení, že správný katolík má mít dítě za dítětem a že užívat si sexu je hřích. „Lidem přijde, že Bůh a sex spolu nemají co do činění,“ říká. On sám zastáncům takového tvrzení vzkazuje: „Jestli váš Bůh nemá co do činění se sexem, nemá co do činění ani s vaším zdravím, štěstím a láskou – a pak pravděpodobně vůbec nejste katolík.“
Spousta katolíků podle něj i v dnešní době bojuje s ideou „hříšnosti sexu“, z níž pramení mnoho sexuálních problémů a partnerských neshod. Největší problém podle něj mají mnozí věřící s tím, že si často pletou hřích s nedobrovolnou tělesnou reakcí. Jenže ženatý muž může mít podle Knotze erekci při pohledu na atraktivní ženu, která není jeho manželka. Samo o sobě to není hříchem, ale přirozenou tělesnou reakcí. Hřích nastává až v momentě, když muž využije své erekce k sexu s dotyčnou ženou. „Hřích je úmyslná, svobodná lidská volba, při níž si uvědomuju, že to, co dělám, je špatné, ale navzdory tomu to udělám,“ říká.
Katolická kamasutra
Jeho loňská kniha si vydobyla mediální přezdívku „katolická kamasutra“, což Ksavery Knotz vidí jako poněkud nešťastný způsob bulvarizace svého poselství. „Já nedávám lidem technické sexuální rady. Dneska mají spoustu odborných informací na internetu, nepotřebují o tom mluvit právě se mnou,“ říká. „Pouze lidem pomáhám porozumět sexualitě jako takové.“
Spousta lidí považuje jeho knihy a názory v oblasti katolické výchovy za průlomové. On sám se ale zdráhá odpovědět na otázku, zda se pokouší modernizovat pověst katolické církve, a zpřístupnit ji tak liberálnějším, mladším lidem. „Na jednu stranu ano,“ říká, ale hned dodává, že jeho názory jsou plně v souladu s oficiálními názory katolické církve a církevní autority proti nim nijak nezasahují – i pro něho je nepřípustná homosexualita, předmanželský sex, používání kondomů a jakékoli jiné formy „umělé“ antikoncepce – kromě „přirozeného plánování rodiny“, za něž považuje takzvanou kalendářní metodu obohacenou o pár dalších přírodních způsobů, jak určit plodné dny (například monitorování teploty ženského těla a vaginálního sekretu).
Naopak orální sex, tolik stigmatizovaný v konzervativních kruzích, je podle Knotze naprosto morální, samozřejmě pokud probíhá mezi manžely. Polský farář se mu věnuje v několika kapitolách své knihy. „Mazlení se rty a jazykem s vnějšími genitály je jako součást předehry morálně přijatelné a nesmíme to brát jako hřích,“ píše. „Kázání církve by si odporovalo, kdyby tvrdilo, že nějaké části těla milovaného člověka jako ústa, prsa, stehna nebo hýždě mohou být líbány, kdežto jiné ne.“ ?
