PRAHA/ÚSTÍ NAD LABEM Už více než rok stojí v obci Moravany na okraji Českého středohoří rozlehlá černá stavba. Sídlo obehnané masivní vysokou zdí patří vlivnému podnikateli a mocnému členovi ODS Patriku Oulickému.
Tomu nyní bezprostředně hrozí, že se opět rozběhne řízení, jehož výsledkem může být demolice jeho načerno postaveného království.
Do případu se totiž opět naplno obul magistrát Ústí nad Labem, který má nyní věc na starosti. V pondělí si vyžádal územní plán dané lokality a bude se tak zabývat zásadní otázkou: Mohou Oulického stavby v chráněném území zůstat, či nikoli? V tentýž den se také ústeckému magistrátu ozval sám Oulický. Žádá o dodatečné povolení inkriminovaných staveb. Tedy o totéž, co už mu v minulosti jiné úřady rázně zamítly.
Stejný magistrát už ale na konci minulého roku uložil Oulického kauzu k ledu. Opět se rozběhla až minulý týden, tedy poté, co se k případu velmi kriticky vyjádřil ombudsman Otakar Motejl. Ten se pustil především do úřadu Ústeckého kraje, který loni v létě sebral Oulického případ stavebnímu úřadu v Trmicích a předal ho právě ústeckému magistrátu. Oulického tím uchránil od téměř jisté demolice jeho sídla, po které trmický úřad volal. „Krajský úřad neměl důvod odebrat případ trmickému stavebnímu úřadu. Převzít případ a delegovat ho jinam se děje jen ve zcela výjimečných případech, které jsou zásadní a závažné. V případu pana Oulického ale taková věc nenastala,“ tlumočí názor ombudsmana jeho mluvčí Iva Hrazdílková.
Rychle postavit, zlegalizovat a zaplatit směšnou pokutu Oulický není zdaleka jediný člověk, který staví v Česku načerno. Na počátku února byla v Pardubicích například dodatečně zlegalizována největší černá stavba v Česku - skladový areál firmy D+D Park. Budova za 120 milionů korun byla načerno ve výstavbě od září 2008. „Černé stavby jsou obrovským problémem, který zatím veřejnost tolik nevnímá,“ říká pardubický zastupitel Miroslav Petráň, který proti zmíněné budově tvrdě bojoval.
Podle něj staví načerno většinou velcí investoři, kterým se vyplatí, že je budova rychle hotova. Dodatečná legalizace je už často jen formalitou. „Dodatečné povolení stavby je ve stavebním zákoně úmyslně vytvořenou mezerou. Investoři na tuto možnost sází i kvůli tomu, že se nebojí pokut. Milionová pokuta za černou stavbu s investičními náklady stovek milionů nikoho od porušování zákona neodradí,“ říká Petráň.
***
Bez povolení * Odhaduje se, že jedna až dvě stavby ze sta jsou nyní v Česku vybudovány bez potřebného souhlasu. Největší podíl černých staveb tvoří menší objekty (přístavby, kůlny či přístřešky). * Snad nejznámější černou stavbou je sídlo Patrika Oulického v Českém středohoří. Načerno vznikl i rozlehlý skladový areál D+D park v Pardubicích. Zatímco Oulického sídlo, z části zasahující do chráněné oblasti, je dosud nelegální, pardubické sklady jsou od počátku dubna povoleny.
