Cestu dnešnímu šíitskému vzestupu otevřely nedávné americké války. Po volbách v Iráku získali většinoví šíité poprvé moc ve svém vlastním státě. Írán zmizením Iráku ovládaného sunnity ztratil největšího protivníka a buduje si s pomocí šíitů v Bagdádu, Damašku a Bejrútu regionální zónu vlivu.
Volby v Iráku dodaly sebevědomí i dalším šíitským skupinám ve státech Perského zálivu a Saúdské Arábii, které mají doposud velmi malý podíl na politické moci. Politický liberalismus, se kterým experimentuje Irák, destabilizoval navyklý pořádek blízkovýchodních diktatur a zároveň vyvolal i agresivní reakci sunnitských radikálů. Irácká vláda vedená šíitskými islamisty vede s podporou USA už tříletou válku se sunnitskými džihádisty, jejichž cílem je vyhnat Američany a rozpoutat náboženskou válku. Konflikt mezi šíity a sunnity v Iráku se přenáší i do Afghánistánu a Pákistánu. Je však třeba jej chápat jako moderní politický jev spíše než jako návrat středověkých náboženských vášní.
Existence sekt doprovází islám od samého počátku a politizace náboženských rozdílů představuje problém, který bude ovlivňovat dění na Středním východě i v tomto století. Vali Nasr ukazuje, jak vzestup sunnitského radikalismu - od sedmdesátých let potichu podporovaný saúdskými petrodolary a úspěšný tam, kde byl politické opozici upřen přístup k moci - zhomogenizoval a zcentralizoval jinak různorodý islám a posílil pocit příslušnosti k „sunnitské ortodoxii“.
Náboženské konflikty s šíity se od osmdesátých let staly v Indii a Pákistánu, kde šíité představují deset respektive třicet procent muslimů, katalyzátorem radikálních sunnitských skupin. Politizace islámu umlčuje umírněné hlasy a vzniká dojem, že náboženské rozdíly v islámu jsou výbušné. Výbušnou je však spíše jiná věc: revoluce, kterou americká vláda rozpoutala v Iráku, když přistoupila na ultimátum ajatolláha Sistáního a nechala uspořádat svobodné volby. O moc se neucházely politické strany, ale komunity: šíité, sunnité, Kurdové a sekulární menšina. Jelikož autoritářský arabský Blízký východ nemá svobodnou politickou scénu, politika se odehrává mezi komunitami a státem. Politický liberalismus tak přináší na Blízkém východě růst náboženských a etnických hnutí a také jejich konfrontaci. Ale jak Vali Nasr svoje pojednání uzavírá, cílem skupin inspirovaných iráckým příkladem je zvýšený přístup k politické moci, k financím z rozpočtů, k právům. Odvrátit konfrontaci a stabilizovat nový druh politiky, kterou vzestup šíitů ohlašuje, by podle Nasra mohla jen kontrolovaná liberalizace.
Knihy vybíráme ve spolupráci s pražskými knihkupectvími Academia a Fišer
***
ČESKY NEVYŠLO The Shia Revival
Vali Nasr Vydalo nakladatelství W. W. Norton, New York 2007. 240 stran.
