Případ Lubomíry Bubeníčkové, bývalé šéfky hospodářského úseku věznice v Teplicích, je jiný. Osmapadesátiletá žena přišla podle svých slov kvůli bossingu o práci i o zdraví. V roce 2004 se po několikaměsíčním tlaku ze strany nadřízených, který vyvrcholil protiprávním vyhazovem, zhroutila a dodnes je kvůli depresím v invalidním důchodu. Bubeníčková se ale nevzdala, podala na zaměstnavatele žalobu a poslední lednový pátek jí dal pražský městský soud definitivně za pravdu.
Máte padáka, jste „nesystemizačná“ Otázku běžné „každodenní“ šikany soud neřešil. Pravomocně však rozhodl, že výpověď ze srpna 2004, kterou tlak na ženu vyvrcholil, je neplatná, stejně jako předchozí odebrání osobního ohodnocení. „Jsem velmi ráda, že mi dal už druhý soud za pravdu. Je to důkaz, že říkám od začátku pravdu,“ řekla LN žena. Bubeníčkové navíc rozsudek otevřel možnost požádat o to, aby jí vězeňská služba za všechny uplynulé roky doplatila rozdíl mezi bývalým platem a důchodem.
Příběh se začal odvíjet v listopadu 2003, kdy Bubeníčková zjistila, že její podřízený Václav Kovařík falšuje faktury. Vedení věznice podle Bubeníčkové její upozornění nejdříve ignorovalo. „Ředitel nad tím mávl rukou, že prý šlo jen o tři stovky,“ vzpomíná žena. Když se ale ukázalo, že škoda jde do statisíců, obrátil se hněv vedení proti ní samé. Kovařík si totiž prý „byl velice blízký s náměstkem ředitele věznice“ Václavem Sislem. Události brzy nabraly spád. Dosud chválená Bubeníčková se najednou stala outsiderem a jedna výtka stíhala druhou. K šikaně se pak prý přidali i dosud loajální kolegové, kteří využili situaci. Výtky od vedení byly nejdříve ústní, pak i písemné. Aprávě jejich udělení umožnilo vedení věznice sebrat Bubeníčkové osobní ohodnocení a nakonec ji 30. srpna 2004 vyhodit z práce. Žena se kvůli tlaku zhroutila, rok prožila na neschopence a od té doby je v invalidním důchodu. Už v září 2007 Obvodní soud pro Prahu 4 uznal, že výpověď i odebrání osobního ohodnocení byly protizákonné. Vězeňská služba se ale odvolala a konečný verdikt proto musel vynést městský soud. Hlavním argumentem obou soudů byl fakt, že výtky, které předcházely propuštění, byly zcela „nekonkrétní“. Vedení totiž Bubeníčkovou nekritizovalo za nic určitého a jen opakovalo, že je „nedůrazná“ a vyznačuje se „nesystemizačností“. Což je slovo, které čeština ani při nejlepší vůli nezná.
Sisel, kterého Bubeníčková považuje za strůjce svého neštěstí, povýšil na ředitele věznice. Nehledě na rozsudek, jakékoliv pochybení odmítá – zvláštní vztahy s Kovaříkem prý neměl a ženy nediskriminuje. „Nebyl jsem v té době na takovém místě, abych mohl činit pracovněprávní úkony, nebyl jsem ředitel... Jestli je to šikana, podívejte se, já o tom nechci mluvit,“ míní Sisel.
***
Mobbing a bossing – šikana v práci Mobbing (z angl. mob – smečka) je šikana na pracovišti. Jeho typickou podskupinou je bossing (boss – šéf), tedy šikana ze strany nadřízeného. Projevy bossingu jsou * Bagatelizace výkonů. * Ukládání úkolů, které neodpovídají schopnostem šikanovaného, přetěžování * Informační „embargo“ vůči postiženému. * Nadávky, urážky, výsměch. * Finanční postihy, výtky a v krajním případě výpověď.
