Neděle 14. července 2024, svátek má Karolína
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Síla Spící není jen v motivu. Je také „všech“

Česko

Toyenin obraz Spící je ve všech směrech naprosto ojedinělý a mimořádný originál. Dílo navíc lze vyvézt z Česka, protože se na ně nevztahuje zákon o ochraně kulturních památek.

„Pro tvorbu Toyen je obraz Spící stěžejním dílem, které ji přesahuje a stává se součástí světové malby. Jeho síla je nejen v motivu a zpracování, ale i v tom, že se v přeneseném slova smyslu stal obecným majetkem. Byl totiž nespočetněkrát použit na obálky, pozvánky, pohlednice, plakáty a další materiály a natolik se vryl do myslí diváků, že zůstane navždy výjimečný. V českém kontextu by se dal přirovnat třeba ke Kupkově obrazu Dvoubarevná fuga nebo ke Kleopatře Jana Zrzavého. Ve světovém měřítku pak k vrcholným dílům Reného Magritta nebo třeba k Plynutí času (Trvání paměti) Salvadora Dalího,“ uvedl pro LN Karel Srp, šéfkurátor Galerie hlavního města Prahy a autor monografie Toyen.

Magické dílo Plátno Spící je považováno za nejuhrančivější obraz, který Toyen vytvořila. O díle se říká, že tvoří past uzavírající v sobě pohled diváka. Malířka na něm umístila do svého oblíbeného prostředí nekonečné pouště dutý plášť, zastupující tělo dívky otočené čelem k obzoru a držící síťku na motýly. Vyjádřila tak symbol marného čekání v krajině nenávratně mizejícího času, kam žádný motýl nepřilétne. Některé prvky mají skrytý erotický smysl, jsou koncipovány tak, aby obraz doslova rezonoval a zůstal trvale v mysli pozorovatele.

Cesta do Anglie Spící upoutala hned při svém prvním uvedení na druhé výstavě surrealistů v pražském Topičově salonu v lednu 1938, kde se prodávala za 3500 Kč. Zde ji koupil Jaroslav Stránský. Po roce 1948 byl obraz rodinou vyvezen do Anglie, kde zůstal ve stejné soukromé sbírce až do dnešních dnů. Odtud byl ochotně majiteli zapůjčován na výstavy jako Český surrealismus (Galerie hl.města Prahy, 1996-97) a na monografické výstavy Toyen v Praze (2000) a v Záhřebu (2002).

Autor: