Vedoucí týmu Julio Mercader se domnívá, že používání kamenných „louskáčků“ mohla být jedna ze schopností vlastní společnému předchůdci šimpanzů a dnešního člověka. Užívání kamenů k roztloukání ořechů je na první pohled myšlenkově snadnou záležitostí. Přitom jde o velice komplexní řetězec jednotlivých operací. Šimpanzi museli vědět, že na kvalitní louskáčky se lépe hodí mimořádně tvrdé kameny. Dále museli znát naleziště takové horniny a museli ji plánovitě přinášet z relativně vzdálených míst. Ovšem šimpanzi, na rozdíl od člověka, už nezvládli výrobu ostrých nástrojů k řezání a bodání. Nepřímým důkazem jsou menší odštěpky z kamenů, které vznikaly při drcení ořechů. Prozatím odborníci nepozorovali, že by šimpanzi tento vedlejší produkt s ostrými hranami použili k řezání či bodání.
***
Převzato z pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá tuto sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha. Text zkrátila redakce LN.
