Neděle 12. května 2024, svátek má Pankrác
130 let

Lidovky.cz

Česko

Skála čelí obžalobě za popírání katyňského masakru, hrozí mu tři roky vězení

Místopředseda KSČM Josef Skála v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (16. října 2018) foto:  Michal Růžička, MAFRA

Bývalý místopředseda KSČM Josef Skála čelí obžalobě za popírání genocidia. Skálovi, který chtěl kandidovat na prezidenta, ale nesesbíral dostatek podpisů od občanů, hrozí v případě prokázání viny až tříleté vězení. Ve veřejné debatě tvrdil, že vyvraždění polských válečných zajatců Sověty v Katyni je „nacisty zkonstruovaný příběh“. Obvinění odmítá.
  16:55

Kauza se podle webu Seznam Zprávy týká debaty, kterou v červnu 2020 vysílalo Svobodné rádio a jejíž záznam následně na kanálu YouTube zhlédlo zhruba 10 tisíc lidí. Historická fakta o tom, že polské důstojníky zavraždila v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD, Skála prohlásil za legendu, které řada vědců a politických pozorovatelů kvalitně oponuje. Exhumaci tisíců těl z hromadných hrobů označil za údajnou.

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 počátkem října obžalovalo všechny tři účastníky diskuse i spolek, který provozuje webové stránky, na nichž dané rádio vysílá.

„Obžaloba byla podána na tři fyzické osoby a jednu právnickou osobu pro jednání související s odvysíláním diskuse o takzvaném katyňském masakru. Jednání bylo po právní stránce kvalifikováno jako přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia,“ sdělil serveru mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Obvodní soud pro Prahu 7 následně vydal trestní příkaz, kterým uložil obžalované trojici osmiměsíční podmíněné tresty a spolku peněžitý trest ve výši 30 tisíc korun. Všichni si ale proti příkazu podali odpor, takže soud bude věc řešit veřejně v hlavním líčení. „Já jsem v životě žádné genocidě nefandil, ani ji nezpochybňoval,“ reagoval na dotaz serveru Skála.

Komunista se chtěl počátkem příštího roku ucházet o funkci prezidenta republiky, dnes ale oznámil, že nesplnil vstupní podmínku. Laťka 50 tisíc podpisů byla podle něj vysoká i pro soupeře, kteří je na rozdíl od něj nesháněli s pomocí dobrovolníků, ale „kupovali přes komerční agentury“.

Odpovědnost Sovětského svazu za katyňský masakr přiznal v roce 1990 tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov. Událost nazval jedním z nejtěžších zločinů stalinismu. Důkazy o zločinu Moskva zveřejnila v říjnu 1992, kdy ruský prezident Boris Jelcin předal polskému prezidentovi Lechu Walęsovi dokumenty o zločinu a za masakr se omluvil.

Autoři: ,