PRAHA V Ústavu pro studium totalitních režimů docházelo v minulých více než dvou letech k rozsáhlému poškozování a ztrátám historicky cenných archiválií. Za stav dokumentů z provenience StB je zodpovědný šéf podřízeného Archivu bezpečnostních složek Ladislav Bukovszky. Ten některé škody na archiváliích přiznal, kritiku však odmítl.
Z dokumentů, které mají LN k dispozici, plyne, že nenávratně je poškozený třeba svazek věnovaný Janu Palachovi. Z něj navíc část zmizela. Mezi desítky dalších poničených materiálů patří třeba svazky týkající se případu Babice či Mostecké špionážní aféry. Zcela se pak ztratil skupinový vyšetřovací spis Ústí, ve kterém StB zdokumentovala rozprášení jedné odbojářské skupiny ze severu Čech.
U „Palacha“ došlo k přeházení stran a ztrátě listů Ke ztrátám a poškození archiválií docházelo při půjčování originálních dokumentů badatelům a především pak při jejich digitalizaci. Pro převod do elektronické podoby se totiž často používaly výkonné průtahové skenery místo pomalejších, ale šetrnějších skenerů knižních. To zpravidla vedlo ke zničení původní vazby či pečetí svazků a někdy také ke zmačkání, roztrhání či fyzickému zničení jednotlivých listů.
Prozatímní ředitel Ústavu Zdeněk Hazdra kritizoval Bukovszkého již dříve, a nedávno dokonce navrhl jeho odvolání. Teprve nyní se však ukazuje skutečný rozsah škod. Hazdra Bukovszkému vyčítá hlavně to, že ignoroval desítky varování svých podřízených: „Vedoucí jednotlivých oddělení archivu upozorňovali na tyto skutečnosti v uplynulých dvou letech pravidelně a bohužel mne nemile překvapilo, že tato situace nebyla ze strany ředitele archivu adekvátně řešena.“ S tím Bukovszky nesouhlasí: „Naprosto odmítám, že se to dlouhodobě neřešilo.“
Faktem ale je, že na neodborné zacházení s dokumenty si archiváři stěžovali už v únoru 2008, tedy pouhý měsíc poté, co se první ředitel ústavu Pavel Žáček ujal funkce. Kpoškození Palachova spisu však došlo až skoro o rok později. „Konkrétně se jedná o neodborné rozešití podsvazků... a nahrazení původní vazby plastovým rychlovazačem, přičemž při manipulaci s rozešitými podsvazky došlo k přeházení stran... a ztrátě listů,“ stojí v záznamu o poškození archiválie z 12. ledna 2009. Bukovszky odmítá, že by šlo o systémovou chybu a tvrdí, že na vině je lidský faktor: „Vyplynulo to z badatelské činnosti lidí přímo z ústavu. Zaměstnanec ústavu se spisem manipuloval neodborně a tam na konkrétní části spisu vzniklo určité poškození.“ Podobných záznamů ovšem ve skutečnosti existuje několik desítek.
Spisy o Palachovi či o Babickém případu jsou totiž pouhým vrcholkem ledovce. „Co se týče procentuálního poškození skenovaných materiálů, jde podle odhadů o deset až patnáct procent,“ řekl LN dobře informovaný zdroj. Podle Bukovszkého jsou taková tvrzení jen účelovým zkreslováním.
K postupnému omezování průtahových skenerů začalo podle informací LN docházet až před několika měsíci. Teprve před pár týdny se pak začalo odbourávat archiváři nejvíce kritizované pravidlo, kdy po odeslání dokumentů do ústavu k digitalizaci nad nimi nemají dohled.
***
ŠKODY NA MINULOSTI * Ze spisu, který si StB vedla k Janu Palachovi, zmizely podle záznamu o poškození z 12. ledna 2009 listy. Vazbu spisu někdo neodborně rozpáral a nahradil plastovým rychlovazačem. * Těžká poškození utrpěly některé vyšetřovací spisy StB z 50. let. Poničen je spis týkající se Babického případu, ve kterém StB v roce 1951 po zastřelení tří funkcionářů režimu zinscenovala sérii procesů. Stejně dopadl i spis o mostecké aféře, ve které se StB v roce 1947 snažila provokací zdiskreditovat některé politiky a odbojáře. Po únoru 1948 vynesl soud v této věci tři rozsudky smrti. * Úplně zmizel vyšetřovací spis Ústí. Zřejmě badatelé rozkradli řadu jednotlivých unikátních fotografií a dokumentů.
