Asi před dvěma lety jsem zaparkoval v centru města a hodně spěchal. Firemní notebook a fotoaparát jsem proto rychle přehodil ze zadních sedadel do kufru. Ani mě nenapadlo, že mě při tom může někdo sledovat, vzpomíná sedmatřicetiletý Jaroslav. Když se vrátil, našel už jen vypáčený prázdný kufr. „Pojištěný jsem nebyl. Necelých padesát tisíc jsem firmě splácel dva roky. Naštěstí měl šéf pochopení a umožnil mi menší splátky. Dnes už jsme se raději všichni pojistili za škody zaměstnavateli,“ dodává Jaroslav.
Pojištění odpovědnosti
Podobným nepříjemným chvílím lze předejít pomocí pojištění profesní odpovědnosti za škodu zaměstnavateli. „Sjednává se pro případ, kdy pojištěný způsobí třetí osobě škodu v souvislosti se svou profesní činností a je povinen ji nahradit,“ uvádí tiskový mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. Když pak náhodou nechtěně shodíte ze stolu počítač a ten se rozbije, zaplatíte jen určité procento z celkové škody, zbytek je na pojišťovně. V praxi je běžné, že vám firmy nesvěří věci za tisíce bez písemného potvrzení. Ztratíte li je nebo vám je někdo ukradne, odpovídáte za ně v plné výši. Kvůli neopatrnosti či nepozornosti tak můžete na dlouho zruinovat rodinný rozpočet. Zloději se ale nepohybují jen po ulicích. Pod různými záminkami se umějí vloudit i přes vrátnice do prostorů firem a po úlovku se pak poohlížejí přímo v kancelářích. Stačí si odskočit na oběd nebo do druhé kanceláře, zapomenout zamknout a může být zle. „Jde-li zaměstnanec na oběd, je povinen zabezpečit svou kancelář tak, aby mu věci nikdo nemohl odcizit. Když zůstane odemčená a zloděj si z ní odnese notebook, bude muset pracovník ukradenou věc zaplatit,“ konstatuje podniková právnička společnosti Lanex Tereza Grégrová. V případě, že má zaměstnanec s firmou písemnou dohodu, hradí škodu v plné výši. Pokud nemá, odpovídá v rámci obecné odpovědnosti minimálně za nedbalost, což znamená do výše 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku. Pokud však kancelář uzamkl a někdo se do ní vloupal, může se své odpovědnosti zcela nebo alespoň zčásti zprostit. U služebních automobilů je třeba si uvědomit, že stane li se nehoda, musíte kromě zaměstnavatele uvědomit také policii, a to bez ohledu na výši škody, která vznikla. „Když havaruji se svým autem, volám policii od škody dvacet tisíc korun, popřípadě i nižší, pokud se nedohodnu s účastníkem nehody. Při havárii služebního vozu musím policii zavolat vždy,“ doplňuje Grégrová. „Tentokrát jde o poškození, nikoli ztrátu majetku firmy a záležitost se posuzuje v rámci obecné odpovědnosti. To znamená, že když vám vinu z nedbalosti zaměstnavatel prokáže, zaplatíte mu škodu opět do výše 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku.“ Firmy samy však mívají auto pojištěné a zaměstnanec pak platí jenom určitou spoluúčast. I tehdy se vám může pojištění za škodu zaměstnavateli hodit, protože místo spoluúčasti například ve výši 10 tisíc Kč uhradíte jen 1000 Kč. To už ale záleží na konkrétních podmínkách té které pojistky a na interních směrnicích firmy.
***
Druhy odpovědností vůči zaměstnavateli
Obecná odpovědnost Za úmyslnou škodu je zaměstnanec odpovědný v plné výši, za škodu z nedbalosti do 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku. Jeho zavinění musí zaměstnavatel prokázat.
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na základě písemného potvrzení předměty, jejichž hodnota je nižší než 50 000 Kč, za jejich ztrátu odpovídá zaměstnanec v plné výši. Věci s vyšší hodnotou lze pracovníkovi svěřit jen proti písemné dohodě o odpovědnosti za ztrátu. Zaměstnanec pak za ztrátu odpovídá v plné výši a vedení firmy nemusí prokazovat jeho vinu. Pokud si však toto písemné potvrzení firma nevyžádá, případné ztráty se posuzují v rámci obecné odpovědnosti.
Hmotná odpovědnost Zákon ji nazývá „odpovědností za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat“. Patří tam třeba hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž zaměstnanec osobně nakládá. Odpovědnost může být navržena i jako společná pro všechny zaměstnance. Zaměstnavatel nemusí prokazovat provinění pracovníka.
Zdroj: Tereza Grégrová, Lanex
