S použitím soutěžní terminologie je můžeme nazvat skokany roku, i když jsme údaje z průzkumu prestiže jednotlivých povolání neporovnávali jen s předchozím ročníkem, ale nezávisle i s 90. lety. A vítězem se stává...
Profesionální sportovec V roce 1995 se řadil ke spodní hranici, byl třetí odspoda.
V posledním průzkumu se vyhoupl na desáté místo mezi manažery a starosty.
Iva Schovance, profesionálního sportovce a trenéra, jsme se zeptali, jestli skok prestiže pocítil. „Změnu necítím. Podle mě byl sportovec prestižní profesí vždycky. Pro lidi to bylo zajímavé povolání, spíš sleduji nárůst zájmu. Lidem přijde skvělé, že se můžu živit svým koníčkem.“ Policista Prestiž příslušníků policie poskočila mezi lety 2004 a 2007 o 7 pozic - objevili se na 13. místě. Eva Brožová, policistka z Prahy, LN odpověděla na otázku, jak se změnil přístup lidí k policii obecně. „Více chápou, že máme hodně práce, a tuší, že nás je na ni málo. Zpozorovala jsem, že už nám lidi i poděkují. Ale stále občas slyšívám, jak se na policii nadává. Celé je to o přístupu a komunikaci.“ Největší pokles v prestiži pak zaznamenaly tyto profese: Strojvedoucí V devadesátých letech se povolání stabilně drželo na osmé příčce, kterou ne a ne opustit. Nakonec ho ale diskvalifikovali sami tvůrci průzkumu, protože ho vyřadili ze seznamu - stalo se tak smolařem roku.
Jaroslava Rypara, dlouholetého strojvedoucího v metru a později i instruktora řidičů, jsme se zeptali, jestli pocítil pokles prestiže. „Možná, že se lidé méně zajímají, ale stále by se každý rád svezl metrem v kabině řidiče.
V metru je mašinfírer stále jedno z nejprestižnějších povolání.
Zkoušky jsou těžké a málokdo jimi projde, dneska se zavedly i psychotesty.“
Pokračování na straně II
Dokončení ze strany I
Ministr Smutné prvenství má ministr.
V 90. letech začínal na 6. místě, na němž je nyní projektant. Pak začal klesat níž a níž. V očích současné veřejnosti se ocitl u opravářů a soustružníků.
Ministru školství Ondřeji Liškovi jsme položili otázku, jestli pocítil změnu prestiže při nástupu do funkce a co říká na to, že veřejnost si ministrů váží méně a méně.
„Je jasné, že lidé vás začnou mnohem více vnímat skrze instituci, kterou reprezentujete, a to v dobrém i zlém, takže určitou změnu v jednání lidí ve svém okolí jsem subjektivně s nástupem do funkce pocítil. Pokud si ministři co do prestiže u veřejnosti pohoršili, je to důsledek arogance, kterou si lidé s vysokou politikou, bohužel někdy oprávněně, spojují.
Neschopnost pana předsedy Čunka srozumitelně vysvětlit své majetkové poměry určitě důvěryhodnosti funkce ministra a politika nepřidala.“ Ministr zemědělství Petr Gandalovič na tu samou otázku odpovídá: „Politika má obecně ve společnosti dost špatné jméno a velmi k tomu přispívají nevyřešené případy korupčního jednání s politickým kontextem, skutečné či domnělé skandály politiků apod. Já jako politik tuto situaci vnímám, ale když přijdu mezi lidi třeba na mítink či do hospody, negativní atmosféru nepociťuji.“
