Přijímací zkoušky do mateřské školy? Není vyloučeno. Zvýšená porodnost v posledních letech způsobila, že školky, které se před osmi devíti lety ještě rušily pro nedostatek dětí, praskají ve švech. Poptávka rodičů roste a každý dobře ví, že zařízení, která čelí většímu zájmu, než mohou uspokojit, si dříve či později začnou vybírat.
Proč to dítě nemluví?
„Nedávno jsem se byla podívat na Dni otevřených dveří v naší spádové školce, o níž jsem slyšela, že je dobrá. Nehledala jsem tedy jinou, ale teď už hledám. Paní ředitelka totiž vyjádřila nespokojenost s mým sdělením, že náš tříletý syn už po obědě nespí. Takové dítě tam podle jejích slov ještě neměli a docela určitě by jim to narušilo režim,“ říká Dagmar S., která si nepřála uvést do novin celé jméno. Navrhla prý, že by si chlapec mohl místo spaní prohlížet v tichosti knížku, jak to dělá doma, ale paní ředitelka nesouhlasila. To by znamenalo přetěžování dítěte, tvrdila.
Podobnou zkušenost udělala matka tříleté Johanky, jejímž handicapem je skutečnost, že ještě nemluví. „Víme, že je to určitý problém, odborníci nás však ujišťují, že dítě je jinak v pořádku,“ říká.
Může být třeba skutečnost, že dítě ještě nemluví nebo mluví nesrozumitelně, důvodem, aby je školka odmítla?
Školní inspektorka Růžena Janatová, která sleduje mateřské školy na Semilsku, vyjádřila přesvědčení, že nikoliv. „Děti chodí do mateřské školy také proto, aby se jejich vývoj srovnal s ostatními,“ říká. Sama takovou zkušenost neučinila. Zaznamenala však rodinu, které nechtěli vzít dítě do školky proto, že má cukrovku. Podle Růženy Janatové je skutečně na učitelkách, jestli si vezmou dítě na zodpovědnost i s rizikem s nemocí spojeným.
Základní pravidla pro přijetí do mateřské školy stanovuje školský zákon. Ten říká, že přednostně se přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v tomto roce z kapacitních důvodů v mateřské škole přijmout, zajistí obec, v níž má dítě trvalý pobyt, zařazení do jiné mateřské školy. Další pořadí pro přijímání si stanovují zřizovatelé, tedy většinou obce či městské části. Pokud někde zájem o umístění převyšuje kapacitu školky, dávají přirozeně přednost dětem, které bydlí v tzv. spádové oblasti, tedy v okolí školky. Po předškolácích mívají zpravidla přednost také děti zaměstnaných rodičů.
Například Městská část Praha 7 deklaruje, že ředitelky mateřských škol mají přijímat děti v tomto pořadí: 1. děti, které v následujícím školním roce zahájí povinnou školní docházku, případně po dohodě zástupců městských částí také děti rodičů s trvalým pobytem mimo Prahu 7
2. děti zaměstnaných rodičů (včetně samoživitelek a samoživitelů) s trvalým pobytem v Praze 7
3. děti rodičů s trvalým pobytem na území Prahy 7
4. děti rodičů v evidenci úřadu práce 5. děti s trvalým pobytem mimo Prahu 7
Jenže rodičům dnes nejde jen o to, aby se dítě dostalo do školky, kde je nakrmí a pohlídají. Chtějí, aby se rozvíjelo co nejvíce. Ideálem je, aby vstřebávalo s mateřským jazykem ještě třeba angličtinu.
Školka s vlastní přípravkou Takovou ctižádost pomáhá naplňovat například mateřská škola Angelovova v Praze 12, která má dokonce speciální přípravku. Už od dvou let tam děti poslouchají angličtinu spolu se svými rodiči v klubu „Táta, máma a já“, od tří let pak mohou navštěvovat bilingvní třídy mateřské školy, na něž navazuje první třída školy základní.
Týden v bilingvní školce je rozdělen na dva dny české a tři anglické, v nichž se dětem věnuje rodilý mluvčí. Zájem o Angelovovu je veliký. Loni museli odmítnout 40 žadatelů, letos to asi nebude lepší. Bude třeba aspoň trochu vybírat.
Pokračování na straně II
Školky míří...
Dokončení ze strany I
Už proto, že bilingvní program je pro děti přece jenom náročnější a několikaletá zkušenost naznačuje, že ne všechny děti jej zvládají stejně dobře. „Rodiče, kteří platí vyšší školné než v běžných školkových třídách (cca 2 500 Kč), by pak mohli mít pocit, že výsledky neodpovídají vynaloženým prostředkům,“ říká ředitelka Iva Cichoňová. Proto se rozhodla, že k letošnímu zápisu do mateřské školy přizve psychologa, který děti podrobí testování. To už se „přijímačkám“ trochu blíží.
Naštěstí se zdá, že Angelovova nezůstává se svou nabídkou osamocena. Například Městská část Praha 10 se rozhodla podpořit seznamování těch nejmenších s angličtinou a ve výběrovém řízení vybrala a financuje poskytovatele této služby. Předškoláci v mateřinkách tak mají možnost poslouchat alespoň půl dne v týdnu rodilého mluvčího, kvalifikovaného speciálně pro výuku dětí.
Na seznamování s cizím jazykem se ovšem zaměřují i soukromé mateřské školy, kterých bychom napočítali už do stovek. Například jen v Praze 5 je jich na dvě desítky, v Plzni 4, v Jihomoravském kraji 14, v Olomouckém 5 atd. V těchto zařízeních je šance na přijetí velká, ovšem rodiče musejí počítat s nemalým školným. Třeba v soukromé mateřské škole Zeměkoule v pražských Kunraticích se platí měsíční poplatek za každodenní (celodenní)docházení až 15 000 korun, v MŠ Duhovka na pražské Hanspaulce dokonce skoro 22 000.
***
Co byste měli vědět
O přijetí dítěte do mateřské školy rozhoduje ředitel(ka). Ten může stanovit také zkušební pobyt, jehož délka však nesmí přesáhnout tři měsíce.
Přednostně se přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze takové dítě z kapacitních důvodů přijmout, zajistí obec, v níž má toto dítě místo trvalého pobytu, zařazení do jiné MŠ.
O přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhoduje ředitel(ka) mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologická poradna).
Dítě může být do mateřské školy přijato i v průběhu školního roku.
Ředitel(ka) může po předchozím upozornění dítě z mateřské školy vyloučit, jestliže dítě a) bez omluvy zákonného zástupce nechodí do MŠ po dobu delší než dva týdny b) jestliže rodič nebo jiný zákonný zástupce závažným způsobem a opakovaně narušuje provoz MŠ c) jestliže ukončení docházky doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské poradenské zařízení d) jestliže rodiče opakovaně nezaplatí úhradu za mateřskou školu ve stanoveném termínu a nedohodnou přitom s ředitelem jiný termín této úhrady
Vedle veřejných mateřských škol zřizovaných většinou obcemi existuje ještě možnost zapsat dítě do církevní nebo soukromé MŠ.
Vzdělávací program si mateřská škola vypracovává sama, avšak na základě centrálně daných pravidel. Některé mateřské školy se označují jako waldorfské, daltonské či Montessori. Ty původně vznikaly proto, aby budovaly nové (lepší) vztahy dospělých s dětmi. Dnes už se však od běžných školek výrazně neliší. Kromě toho jsou i speciální mateřské školy pro děti s různými handicapy a potřebami, mj. i pro děti zdravotně oslabené, hyperaktivní a neurotické děti či pro děti s vadou řeči.
kva
