Pravda je, že do zavedení poplatku za studium na vysoké škole se nikomu příliš nechce a všichni politici to vnímají jako nepopulární krok. Zatím každá vláda se do příprav školného jednoznačně nepustila. Ta poslední o něm mluví pouze teoreticky v Bílé knize terciárního vzdělávání.
Jako hlavní volební téma si ho pochopitelně žádná ze stran nezvolila. Ve svém programu o něm píše pouze ODS, TOP 09 a Věci veřejné. A nejopatrněji ho zmiňují občanští demokraté. „Otevřeme diskusi o rozsahu a podobě finanční spoluúčasti studentů na vysokoškolském studiu,“ naznačuje své plány ODS.
To Věci veřejné mají jasno: prosadit by chtěli odložené školné. Absolvent by ho platil zpětně, a to ve chvíli, kdy začne pobírat vyšší plat, než je průměrná mzda. Na technických fakultách by se platilo zpětně jen 50 procent školného.
TOP 09 si od zavedení školného, které nazývá osobní motivací studenta, slibuje zájem studentů o studium a osobní zodpovědnost.
Podle stran jde ale ruku v ruce se zavedením školného i spuštění stipendijních programů a studentských půjček. Ty jsou prý ke školnému bezpodmínečně nutné.
Ostatní strany sice chtějí i půjčky pro vysokoškoláky, ale školné odmítají. „Bez odstranění sociálních nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání nelze o zavedení školného dle našeho názoru ani uvažovat,“ ujišťuje ve svém programu Strana zelených.
Některé strany, jako třeba Zemanovci či KDU-ČSL, školné v programu ani nezmiňují.
