Stávku v pondělí 27. listopadu připravují školské odbory, nejpočetnější svaz KOVO, dřevařské či úřednické odbory. Přidaly se k nim odbory dopravní, zdravotnické, kultury, knihoven, potravinářů a vysokoškolský svaz. Ve stejný den se uskuteční v Praze protestní pochod a demonstrace. Odboroví předáci si stěžují na to, že s nimi vláda nevede „sociální dialog“.
„Celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol naplánovaná na 27. listopadu platí,“ řekl v úterý večer novinářům předseda školských odborů František Dobšík. Jednání s ministrem školství Mikulášem Bekem dohodu nepřineslo. Bek uvedl, že rozpočet českého školství na příští rok se nezvýší a rozhodnutí o protestu je na odborech.
Bek v úterý jednal také s ekonomickými ministry. „Za prvé jsme dosáhli dohody o tom, že se koalice pokusí urychleně novelizovat školský zákon tak, aby obsahoval další zmocnění pro nařízení vlády, kterým se nastavuje financování regionálního školství pomocí PHmaxů, tedy toho maximálního počtu hodin, které jsou financovány ze státního rozpočtu v jednotlivých školách a třídách,“ řekl.
„Naše koaliční shoda míří k tomu, že v budoucnu by vládní nařízení nestanovovalo jenom tabulky, ve kterých jsou napočítány hodiny úvazků, které odpovídají výuce v různě velkých třídách, v různých typech škol. Ale z mého pohledu je zásadní to, že by ta novela měla otevřít cestu k novým prvkům v tom mechanismu financování,“ doplnil ministr.
Dosavadní model financování nemůže podle Beka dál fungovat. „Za dalších pět let nemůžeme mít dalších 40 000 nových úvazků ve školství, proto musíme sáhnout k určité modifikaci toho systému. Je teď na odborech, jak posoudím tu situaci, já jen apeluju na všechny, aby co nejvíce racionálně zvažovali dopad těch opatření,“ vysvětlil.
Bek v úterý jednal s šéfem školských odborů Františkem Dobšíkem. Vláda je podle něj připravena zvážit převedení čtyř miliard korun do rozpočtu školství z rozpočtové rezervy, ale až počátkem příštího roku po bilanci letošního státního rozpočtu a čerpání evropských fondů. Peníze by tak měly být připravené při rozepisování rozpočtů jednotlivých škol na konci ledna.
Školské odbory nesouhlasí se snížením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu (ukazatel zvaný PHmax), které navrhuje ministerstvo školství. Podle nich by to znamenalo zhoršení kvality výuky, návrh zároveň odporuje programovému prohlášení vlády.
Snížení maximálního počtu proplácených hodin výuky patří mezi důvody, proč se školské odbory rozhodly uspořádat v celé zemi celodenní výstražnou stávku základních, středních i mateřských škol. Odbory zároveň usilují o více peněz pro školství na příští rok. Hrozí podle nich omezování počtu dělených hodin a tandemové výuky, snižování úvazků i propouštění učitelů.
S navrženými změnami vyslovila zásadní nesouhlas všechna klíčová připomínková místa - Unie školských asociací ČR – CZESHA, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Veřejný ochránce práv, Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv ČR, Hospodářská komora, Magistrát hl. m. Prahy, Českomoravská konfederace odborových svazů i většina krajů.
O rozpočtu na příští školní rok s řediteli škol v úterý jednal ministr školství Mikuláš Bek. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce ministr informoval ředitele o aktuální situaci a o tom, že rozpočet na příští rok není finální a stále se o něm jedná. Plánovaná výstražná stávka se podle něj na schůzce neřešila.
Ke stávce se vyjádřil šéf pedagogické komory Radek Sárközi. „Pedagogická komora uspořádala již na konci minulého školního roku dotazníkové šetření ve školách, do kterého se zapojilo přes deset tisíc pedagogů. Více než 70 % respondentů uvedlo, že oni osobně by stávkovali. Náš spolek se školskými odbory úzce spolupracuje,“ řekl.
Podle něj stávka vyjádří především solidaritu s nepedagogickými pracovníky, učitelé nebudou stávkovat za vyšší platy. „V návrhu zákona o státním rozpočtu chybí finance na 17 tisíc plných úvazků kuchařek školních jídelen, uklízeček, školníků a administrativního personálu škol. Aktuálně ve školství pracuje 77 tisíc nepedagogů, takže hrozí, že buď jejich platy klesnou o 22 %, nebo přijdou o práci,“ vysvětlil.
Sárközi odhadl, jaký výsledek může stávka mít. „Vlastně by se mohlo stát jen to, že se nezhorší pracovní podmínky zaměstnanců škol. Školské odbory nepožadují, aby vláda začala plnit své programové prohlášení a přestala dělat pravý opak. To je podle mě velká chyba,“ míní Sárközi.
„I kdyby byla stávka úspěšná, klesnou platy učitelů ze 126,4 % průměrné mzdy v České republice v roce 2021 na pouhých 113 % v roce 2024. Vládní politici přitom tvrdí, že učitelé budou pobírat 130 %. Už proto, aby byla tato lež vyvrácena, měl se mezi stávkovými požadavky objevit například bod, aby byly všem pracovníkům škol navýšeny platové tabulky o deset procent,“ říká šéf komory.
V případě, že budou školy a školky úplně uzavřené, nebudou podle Aleše Křivohlavého z České správy sociálního zabezpečení mít rodiče nárok na ošetřovné. „Nárok na ošetřovné je v právní úpravě spojen s nepředvídanou událostí. Plánovaná stávka, prázdniny nebo ředitelské volno takovou událostí nejsou, a proto nárok na ošetřovné z těchto důvodů nevzniká,“ vysvětlil.
Do stávky se plně zapojí například všechny školy v Lounech. Zástupce ředitele tamního Gymnázia Václava Hlavatého Milan Čermák říká, že stávku plně podpoří. „Nechci aby došlo ke snížení kvality výuky slučováním skupin například při výuce jazyků. Pokud se nepodaří vyjednat více peněz pro školství, bude to znamenat, že se například jazyk, který se učil v dělených hodinách, bude učit v podstatně vyšším počtu žáků. To jde proti smyslu individualizace a kvality výuky,“ myslí si.
Zapojí se i desítky pražských škol. V některých školách bude protest symbolický, například formou petice. Základní a mateřské školy zřizují městské části, rozhodnutí o zapojení do stávky budou ještě upřesňovat. V hlavním městě je podle statistik ministerstva 291 základních, 440 mateřských a 190 středních škol.
V případě školství by se mohlo jednat o jednu z nejrozsáhlejších stávek v moderních dějinách Česka. Odbory podobné protesty pořádaly v minulých letech opakovaně, například v roce 1997 stávkovali učitelé za vyšší platy ve školství téměř měsíc.
