Analýza, která se zabývala situací v necelé stovce škol v blízkosti sociálně vyloučených romských lokalit, je zcela ojedinělá. Zatím nikdy si ministerstvo školství nenechalo udělat průzkum týkající se pouze romských dětí. „Jde o historicky bezprecedentní data, která ministerstvo nikdy nemělo. Chceme, aby maximum romských dětí studovalo v běžných základních školách. Před tím ale musíme ukázat, jaká je skutečnost,“ řekl ministr Liška.
Analýza například ukázala, že šance romských žáků ukončit základní školu se svými vrstevníky je přibližně poloviční. „Na specializované základní školy odchází v průměru dvě z desíti romských dívek, u neromských dívek je to pouze jedna žákyně ze sta,“ řekl sociolog Ivan Gabal ze společnosti GAC. Dohromady je u romských žáků pravděpodobnost odchodu na speciální základní školu přibližně čtyřiadvacetkrát vyšší než u jejich neromských spolužáků.
Nejčastěji tyto děti opouštějí základní školu ve třetí a v páté třídě. Pokud přečkají šestou třídu, pak je pravděpodobné, že se na škole také udrží.
Potvrdilo se i to, že pravděpodobnost, že dítě začne rovnou navštěvovat speciální školu, je u romských dětí až šestkrát vyšší než u jejich neromských vrstevníků. „U romských dětí se tak stane hlavně na základě rozhodnutí jejich rodičů,“ řekl Gabal. Podle Lišky jsou ale rodiče k tomuto rozhodnutí často tlačeni.
Dalším velkým problémem jsou samotné ambice romských dětí. Podle studie jsou totiž extrémně nízké. 72 procent z nich chce dělat profesi, na kterou stačí výuční list. A jaké je nejčastěji uváděné povolání? Kuchař a kuchařka. „Přibližně pětina romských žáků má přitom předpoklad pokračovat na střední škole a je nadprůměrná,“ tvrdí Gabal. A proč nemají ambice pokračovat ve studiu? Nikdo je k tomu nevede. A to jak ve školách, tak doma. Mají pocit, že mohou dělat jen to, co dělají lidé v jejich okolí, a že na víc nedosáhnou.
***
„Přibližně pětina romských žáků má předpoklad pokračovat na střední škole a je nadprůměrná.“
