ČESKÉ BUDĚJOVICE Jaroslav Grepl z Prostějova má IQ 136. Patří tak mezi dva tisíce členů české Mensy, tedy organizace sdružující nadprůměrně inteligentní lidi s inteligenčním kvocientem přes 130. Kdo by ale čekal, že se jedná třeba o profesora vysoké školy, případně počítačového experta, hluboce by se mýlil. Jaroslav Grepl pracuje už dlouho jako pumpař na jedné z čerpacích stanic na dálnici směrem na Olomouc. A na svém povolání nehodlá vůbec nic měnit.
Vysokou opustil v prváku „Moje životní filosofie je prostě taková, že mi práce pumpaře maximálně vyhovuje,“ říká Grepl. Vysokou školu sice kdysi studoval, ale už v prvním ročníku ze studií dobrovolně odešel. „Nelíbil se mi celý ten školský systém,“ tvrdí Grepl. Už třináct let pracuje na čerpací stanici, prodává řidičům benzin a občerstvení, chodí pravidelně na noční služby.
„Jsem spokojený, je to taková klidná práce,“ říká pumpař. Zřejmě jen málokterý zákazník přitom tuší, že ho obsluhuje člověk patřící na základě úspěchu v IQ testu mezi dvě procenta nejinteligentnějších obyvatel republiky. „Ani zaměstnavatel to asi neví, alespoň já mu nic neříkal,“ tvrdí Grepl.
Protože se ale účastní nejrůznějších aktivit místního sdružení Mensy, mezi kolegy pumpaři své členství v této organizaci „inteligentů“ neutajil. „Občas si tak někdo dělá legraci. Třeba když se vyskytne nějaký problém, hned mi volají, že bych ho měl vyřešit já. Když už mám tak vysoké IQ,“ směje se Grepl.
Pumpař z Prostějova přitom není ani zdaleka jediným členem sdružení Mensa, který pracuje v oboru, kde by člověka s nadprůměrně vysokým IQ čekal jen málokdo. Mensa ČR před týdnem vůbec poprvé v historii testovala zájemcům IQ ve všech krajských městech.
V mnoha případech se znovu potvrdilo, že vysoká inteligence automaticky neznamená vysokoškolský diplom. „Našimi členy jsou i dělníci, svářeči, řemeslníci. Není to jenom organizace vysokoškoláků,“ říká předseda české Mensy Tomáš Blumenstein, povoláním stavební projektant. Členů Mensy z řad příslušníků dělnických profesí by podle něj bylo možná ještě mnohem více, kdyby se část nadaných lidí nebála oficiálního testování. „Na testy chodí totiž většinou ti zájemci, kteří si už dopředu věří na velmi dobrý výsledek,“ říká Blumenstein.
Pokud někdo pracuje jako dělník či prodavač, často se obává, že by v testu drtivě propadl. Opak přitom může být pravdou. Nadprůměrná inteligence totiž v mnoha případech vůbec nevede k tak závratné kariéře, jakou si pro své nadané děti vysnili rodiče. „K tomu je potřeba i určitá dávka ctižádosti a další vlastnosti, které mnozí naši členové nemají a ani nechtějí mít. Jsou spokojení v práci, kterou dělají,“ říká Blumenstein.
Mensa v nabídce testování uvádí, že úspěšní absolventi mezinárodně uznávaného testu mohou výsledky použít třeba v přihlášce na vysokou školu nebo v životopise uchazeče o zaměstnání. Pokud při zkoušce dosáhnou výsledku lepšího než 130, mají právo stát se řádným členem Mensy.
Jenže i mnozí lidé s IQ ještě vyšším, než je oficiální hranice pro vstup do sdružení Mensa, žádné podobné ambice nemají. „Stačí jim, když si jednou vyzkoušejí, jaké by vlastně mohli mít IQ. Test pak strčí do kapsy a už ho nikdy nikomu neukážou. A celý život dál pracují třeba jako dělníci,“ říká Blumenstein.
***
Česká Mensa má 2000 členů Počet lidí, kteří mohou dosáhnout v IQ testu výsledku minimálně 130 bodů, nutného pro vstup do sdružení Mensa, představuje celosvětově 2 %populace. V Česku by to znamenalo zhruba 200 000 lidí. Mensa ČR má ale jen 2000 členů. Je však jedinou organizací na světě, která má vlastní gymnázium. Organizace pořádá mnoho klubových akcí. Snímek byl pořízen na společném vyhlášení výsledků soutěže Miss Mensa a Miss Inteligence.
