PROFIL
Politickou houpačkou bylo sčítání hlasů pro Juliji Tymošenkovou. Nejdřív byla těsně druhá, pak vedla, večer se zase vrátila na druhé místo. Přesto jí zůstávala naděje na premiérský post.
Královna ukrajinského byznysu, princezna oranžové revoluce, první dáma Ukrajiny. Ale také matka ukrajinské mafie, ikona Západu či prostě jen žena s copem. Tyto a ještě desítky jiných přezdívek si vysloužila asi nejslavnější Ukrajinka a rozhodně nejsilnější politička v této zemi, pětačtyřicetiletá Julije Tymošenková. Málokdo před nedělními volbami na Ukrajině věřil, že je schopna je málem vyhrát a dokáže být rovnocenným soupeřem tak zkušenému politickému intrikánovi, jakým je dosavadní premiér Viktor Janukovyč - ne nadarmo označovaný za prodlouženou ruku Moskvy.
Revoluční idylka
Jestliže se v dobách „oranžové revoluce“ na Ukrajině spekulovalo o tom, že Tymošenková je snad ještě o něco populárnější než budoucí prezident Viktor Juščenko, poslední volby to jasně prokázaly. Stejně jako porevoluční vývoj potvrdil, že politické svazky a přátelství z rozumu se rozpadají ještě rychleji než manželství skutečná.
„Oranžová revoluce“ vynesla Juščenka do prezidentského křesla i díky charismatu a politické obratnosti Tymošenkové. Jeho politická spolubojovnice získala premiérskou funkci a vše se zdálo být až moc ideální. V září 2005 ji ale - tehdy už bývalý spojenec - Juščenko z funkce odvolal, i když ho přesvědčovala těmi nejrafinovanějšími prostředky. Ne, ačkoliv to zlé jazyky tvrdily, žádný milostný vztah mezi nimi nebyl, ale Julije apelovala na staré přátelství a odpovědnost před ukrajinským národem. Chytala ho přitom za ruku a zapřísahala, aby nepodléhal „ruským nohsledům“. Nepřesvědčila ho. Vyměnil ji za prorusky orientovaného Viktora Janukovyče.
I když Tymošenkové poté mnozí předpovídali politickou smrt, dokázala si uchovat image revolucionářky, charisma bojovnice za nezávislost Ukrajiny na Rusku a zuřivé odpůrkyně jakýchkoliv projevů korupce. V regulérních březnových volbách získal její blok, který nese její jméno, druhé místo. Juščenkova strana zůstala - stejně jako tentokrát - daleko za ní. Tymošenková měla najednou plné právo opět žádat premiérské křeslo. Jenže stejným právem se oháněl i předák vítězné Strany regionů Janukovyč. Spor to byl fatální. Prezident Juščenko byl zjevně zahnán do neřešitelné situace, ze které vedla jediná cesta - předčasné volby. Pro něj samého to přitom nebyla nijak zářivá vyhlídka: průzkumy hovořily o tom, že prezidentova obliba klesá, zatímco popularita Tymošenkové se nemění.
Zatímco totiž Juščenko neustále lavíroval a lavíruje mezi nekompromisním prozápadním demokratem a lídrem, který chce být zadobře se všemi, Tymošenková zastává tvrdou linii od začátku až do konce. Žádné kompromisy s politiky řízenými ruským Kremlem, žádné ústupky postsovětským oligarchům. Zastánkyně radikálních ekonomických reforem neslibuje blahobyt hned, ale tvrdí, že lepší zítřky Ukrajinu jako právoplatného člena evropského společenství teprve čekají.
Aureola hrdinky
Tymošenková a její muž přitom získali značné majetky také velmi rychle a zřejmě způsobem hraničícím s legálním podnikáním. Po rozpadu Sovětského svazu se na východní Ukrajině vrhli na energetiku a povedlo se. Tymošenková se stala bezkonkurenčně nejbohatší ženou v zemi.
Oligarchyně ale před pohodlným životem dala přednost politice. Vyhlásila válku svým bývalým kolegům oligarchům, korupci označila za škůdce číslo jedna. Aureolu hrdinky a bojovnice za spravedlnost utvrdila svým dvaačtyřicetidenním pobytem ve vězení. Nevzdala se a dočkala se dnů revolučních, během kterých se jí provolávání slávy z úst statisíců lidí stalo dostatečnou satisfakcí.
Odvaha a obavy
Její příznivci jsou skalní a naprosto jí důvěřují. Tymošenková oslňuje i své odpůrce sveřepostí, s níž trvá na svém. Ostatně i Západ oslnila -ale zároveň vyděsila - svou koncepcí „zadržet Rusko“, ve které upozorňuje na snahy Moskvy posilovat vliv v blízkém i vzdálenějším okolí. I když má Tymošenková na Západě řadu obdivovatelů a spojenců, takhle radikální odsouzení Moskvy bylo pro mnohé příliš riskantní. Tymošenkové se začali v zahraničí trochu bát. Nyní s ní opět budou muset začít počítat jak na Západě, tak na Východě.
Ambiciózní a cílevědomá Julije je navíc pro politickou kariéru doslova předurčena. Pečlivě upravovaný zevnějšek spojený s vynikajícími rétorickými schopnostmi ji dává výborné startovní pozice. Poslední volby to jen dokazují. Ať už nakonec její blok skončí první či druhý, pro Tymošenkovou je to obrovský úspěch. Nejen její talent a zkušenost se zasloužily o to, že vydržela víc než lecjaký politik muž. Ostatně, jako žena dokáže svým originálním přístupem leckdy víc než deset politiků s kravatami.
***
Jak dopadly volby
Předběžné výsledky po sečtení 93 procent hlasů přisuzovaly první místo proruské Straně regionů současného premiéra Viktora Janukovyče. Převahu ale dával součet hlasů prozápadním uskupením -Bloku Julije Tymošenkové a prezidentově straně Naše Ukrajina.
Strana regionů 33,96 %
Blok Tymošenkové 30,96 %
Naše Ukrajina 14,37 %
komunisté 5,35 %
Lytvynův blok 3,98 %
socialisté 2,96 %
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
