LONDÝN Nová britská vláda se chystá příští týden oznámit rozsáhlé škrty a zvyšování daní, které mají snížit vysoký rozpočtový deficit. Tyto záměry vyvolávají mezi Brity vášnivé debaty a spory
Zatímco jedni zdůrazňují, že razantní omezování schodku je nezbytné pro zdraví ekonomiky, druzí tvrdí, že to ohrozí – nejen v Británii, ale možná i v Evropě vůbec – křehké oživení a zvýší riziko další recese.
„Postihnou zvyšování daní a škrty v rozpočtu růst? Velká otázka, na niž nikdo nezná dobrou odpověď,“ napsal ekonomický list Financial Times.
I mezi ekonomy panuje v tomto směru „filozofická propast“, poznamenal ekonom Jonathan Loynes z konzultační firmy Capital Economics. Ještě vyhraněnější střet vyvolává mezi politiky, kteří se k tématu vyjadřují po zprávě Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost OBR.
Úřad ustavila nová vládní koalice konzervativců a liberálů, aby ekonomické prognózy vytvářela nezávislá instituce, a ne ministerstvo financí, které může podléhat politickým tlakům. Úřad snížil prognózu hospodářského růstu – i když méně, než se čekalo – a současně oznámil, že zadlužení je nižší, než se dosud uvádělo. Údaje se příliš nelišily od březnových čísel ministerstva financí za předcházející vlády labouristů a poskytly argumenty oběma stranám.
Ministr financí George Osborne s odkazem na nižší předpověď růstu prohlásil, že „nepořádek, který zanechala předcházející vláda, je horší, než jsme si mysleli“. Jeho předchůdce Alistair Darling tvrdí, že konzervativci rozsah problémů zveličují, aby „ospravedlnili věci, které chtějí udělat tak jako tak“. „Potvrzuje se, že růst je ještě křehký a škrty by znamenaly riziko pro ekonomiku,“ řekl Darling, který jako ministr chtěl začít se snižováním státních výdajů až příští rok. Argumenty „ortodoxních ekonomů“ shrnuje FT. „Očekávají, že škrty povedou k nižšímu zadlužování a k nižší ceně kapitálu pro byznys. To se promítne do zvýšení soukromých investic a v efektivnějším využití kapitálu, než může dosáhnout vláda. A to podpoří růst,“ napsal deník. Tento argument ale podle listu zpochybňuje to, že už nyní jsou úrokové sazby skoro na nule. Ekonom Jonathan Loynes připouští možnost snižování dlouhodobých sazeb. „Ale není evidentní, že soukromý sektor chce utrácet a investovat? Když nebude poptávku podporovat vláda, zastoupí ji někdo?“ ptají se FT.
Komentátor listu Martin Wolf napsal minulý týden v otevřeném dopise Osborneovi o předčasných škrtech: „Zavádění zbytečné mizérie není projevem moudré politiky, ale spíš příznakem pošetilosti,“ uvedl. Podle Wolfa je třeba krátkodobě podpořit růst a v dlouhodobém horizontu snižovat deficit.
Trhy se prý tolik neděsí rozpočtových deficitů jako neschopnosti dosáhnout růstu, který by schodky snížil.
Naopak deník The Times se domnívá, že vláda by i přes nejednoznačné závěry OBR neměla snižování deficitu odkládat, a „přijmout tvrdá rozhodnutí o škrtech a vyšších daních, která budou pro ekonomické zdraví země méně riskantní než akumulace dluhu“. Vyzývá Osbornea, aby usiloval o naplnění svého slibu, tedy vyrovnání rozpočtu do konce funkčního období nynějšího parlamentu do roku 2015.
