Hlas ústavních soudců je slyšet stále více. Stávají se arbitry v kauzách, které zásadním způsobem ovlivňují chod státu. V roce 2009 například proti vůli části politické garnitury zamítli konání předčasných voleb, které napadl tehdejší poslanec Miloš Melčák. V dubnu 2008 zrušili část reformy veřejných financí - za první tři dny nemocenské se tak zase platilo.
Vládní koalice věří, že stížnost na úsporný sociální balíček ústavní soudci zamítnou.
Žádný plán B, kde by v opačném případě sehnala desítky miliard na zpětné vyplacení dávek, stejně nemá. PRAHA/BRNO Premiér Petr Nečas (ODS) má za sebou první dějství bitvy o 45 miliard korun.
Přesně tolik podle ministerského předsedy Česko ušetřilo, když loni v listopadu přijalo sérii úsporných opatření - vyplácení dávek se změnilo třeba u nemocenské či rodičovské. To vše v režimu takzvané legislativní nouze, který si vládní koalice odhlasovala opozici navzdory.
Právě protlačení zákonů v tomto „silovém“ pojetí musel Nečas včera obhajovat na půdě Ústavního soudu. V průběhu výslechu však působil nervózně a soudce podle všeho příliš nepřesvědčil. „Pokud bychom zákony nepřijali před koncem roku, mělo by to za následek značné hospodářské škody,“ bránil úsporný balíček premiér s odkazem na to, že Česku hrozilo snížení ratingu.
Dočkalo se mu však převážně nesouhlasných odpovědí: „To ale máte na mysli představu, nikoli realitu,“ reagoval v jednu chvíli šéf soudu Pavel Rychetský. „Chápu, že rating je jistá forma šamanismu,“ přisadila si soudkyně zpravodajka a místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová. Spor byl nakonec kvůli výslechu šéfky sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) odročen na 22. února.
Vláda: Jiné řešení neexistuje Že by soudci stížnost sociální demokracie skutečně přijali, si přesto zástupci vládní koalice ani náznakem nepřipouštějí. „Očekáváme, že ústavní soud stížnosti nevyhoví. Kdyby nedošlo ke schválení balíku, byly by ohroženy veřejné rozpočty státu,“ opakuje vládní mantru šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík.
Zálohu, jak překvapivé rozhodnutí soudu řešit, nemají ani Věci veřejné. „Opravdu si variantu, že by soud chtěl vystavit zemi situaci, kdy bychom museli zpětně hledat desítky miliard, nepřipouštím,“ přidává se šéfka poslanců VV Kateřina Kočí.
Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) dokonce říká, že žádný plán B ani existovat nemůže. „Pokud by se soud náhodou přiklonil ke stížnosti a rozhodl o zrušení zákona, nelze nějakými ad hoc opatřeními tu situaci řešit. Neodvratně by došlo k narušení státního rozpočtu,“ obává se Drábek.
Včasný verdikt odvrátí chaos Jaký efekt by vyvolalo, kdyby ústavní soudci vzali podnět opozice za svůj, není podle ústavních expertů jasné. „Judikatura Ústavního soudu nedává jasnou odpověď,“ míní Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Předem tak podle něj nelze předjímat, zda by lidé mohli očekávat automatické dorovnávání účtů ze strany státu.
Šéf Ústavu státu a práva Jan Bárta věří, že soud podněty opozice zamítne. „Snížení příspěvku na stavební spoření není proti ústavě, už jsme k tomu dali právní názor,“ říká. Stejně tak by soudci podle Bárty neměli kývnout ani na zrušení škrtů v sociální oblasti. „Nebavíme se o lidských právech, vláda musí rozdělovat to, co má. Kdyby ji soud dotlačil k tomu, že by rozdělovala více, než má, bude to mnohem větší malér, než když se někomu zkrátí důchody a nemocenská,“ dodává.
U dalších sporů, třeba příspěvku na stavební spoření, bude záležet na tom, zda soud rozhodne ještě předtím, než bude stát bonus vyplácet. Pokud by rozhodl dříve, než stát rozešle snížený příspěvek, odvrátilo by to podle expertů hrozící chaos.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
***
Dostalo se mu převážně nesouhlasných odpovědí: „To ale máte na mysli představu, ne realitu.“
„Pokud by se soud přiklonil ke stížnosti, neodvratně by došlo k narušení státního rozpočtu.“
O čem ještě bude rozhodovat Ústavní soud
Stavební spoření Opozice podala celkem tři ústavní stížnosti týkající se úsporných opatření Nečasovy vlády. Kromě balíčku úspor v sociální oblasti soudci prozkoumají novelu zákona o stavebním spoření. ČSSD napadá zrychlenou proceduru projednání zákona a to, že vláda jím nepřiměřeně zasáhla do majetkových práv lidí.
Tři dny bez nemocenské Sociální demokraté chtějí docílit, aby měli lidé nárok na dávku v prvních třech dnech nemoci. Třídenní lhůtu bez příspěvku, kterou zavedla už vláda Mirka Topolánka, sociální demokraté neatakují poprvé. Ústavní soud ji v roce 2008 zrušil. Nový zákon o nemocenském pojištění, který platí od ledna 2009, pak se třemi dny bez nároku na dávku opět počítá.
Volby v Praze Už brzy promluví ústavní soudci do pražské politiky. V únoru mají rozhodnout o žádosti zneplatnit říjnové komunální volby. Termín jednání však stále není nařízený, uvedla mluvčí soudu Jana Pelcová. Expertní posudek, který si soudci vyžádali, hovoří ve prospěch opakování voleb. Uznává, že rozdělení Prahy na sedm obvodů zásadně proměnilo výsledky voleb. Kromě pražských voleb bude Ústavní soud posuzovat také ústavnost voleb v Českém Těšíně, kde se prý kupčilo s hlasy.
