Někteří dokonce radši sundají i uniformu a jdou dobrovolně sloužit „na druhou stranu“.
PRAHA Sedm let pronásledoval Jaroslav Hruška nejznámější gaunery a „nepřátele státu“. Šéfoval dokonce speciálnímu týmu POKR, který měl na starosti vyšetřování vraždy kmotra zdejšího podsvětí, byznysmena Františka Mrázka.
Už tenkrát ale Hruška věděl, že honičkami se zločinci nechce strávit zbytek života. Naopak měl konkrétní představu o tom, čím se hodlá živit, až svlékne uniformu. „Vystudoval jsem zemědělskou školu a věnoval se aktivně ochraně přírody. Už během služby jsem si tak dělal své věci,“ říká Hruška.
Chovat ovce? Povoleno Bývalý elitní detektiv měl výhodu, že jeho koníček zrovna patří mezi úzkou část činností, které může strážce zákona vykonávat paralelně se službou. „Kluci, co šli k policii po vojně, si mi stěžovali, že nevědí, co by jinak dělali. Já měl jasno: opravím chalupu a budu podnikat. Čekal jsem jen, až mi Unie umožní čerpat na to dotace,“ vypráví Hruška.
V té době byl mezi policisty ještě výjimkou. Jistota solidní doživotní renty a s přesčasy slušný plat nikoho nenutily, aby si zajišťoval vedlejší příjem peněz. „Bylo pár takových kluků, ale spíše z útvarů, kde je práce rutinní. Kde člověk sedí u počítače a dělá vlastně kancelářskou práci. Ty jsem ale považoval za parazity, ne poldy,“ tvrdí Hruška, který letos dokonce uspěl ve volbách a bude se nově angažovat i v politice.
Jenže praxe z posledních let je odlišná: stále častěji se objevují případy, kdy se strážci zákona mění po večerech v taxikáře či třeba pojišťovací agenty. „Vedlo mě k tomu snižování platů a také jistý přivýdělek k platu,“ říká jeden z policistů, který se rozhodl se takto živit.
Příští rok navíc přijde o další tisíce, příjmy policistům totiž zřejmě jako všem státním zaměstnancům poklesnou o deset procent. Ministr vnitra Radek John (VV) nicméně tvrdí, že ti dobří na tom nebudou biti – za vynikající práci totiž dostanou odměny.
Krizový scénář pro veřejnost: policista na druhém břehu Ještě horší jsou případy, kdy se policista nechá zlákat prací pro „druhou stranu“. Situaci, kdy se někdejší strážce zákona ocitne na druhém břehu, ilustruje dokonale například někdejší bodyguard a expříslušník zásahové jednotky URNA Pavel Šrytr. Ten se stará o bezpečnost firem podnikatele Tomáše Pitra, kterého švýcarská policie dostala letos za mříže. Tedy po třech letech, co spravedlnosti úspěšně unikal.
Pitr si do svých služeb přetáhl rovněž bývalého detektiva z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Luďka Žákovce. Po dobu Pitrova útěku byl Žákovec jedním z jeho nejbližších spolupracovníků, figuroval ve většině uprchlíkových firem.
Oba dva bývalí policisté znali všechny metody a finty policie, což detektivům z řad lovců lebek do značné míry komplikovalo práci. Svědčí o tom i příhoda z loňského podzimu: tehdy uprchlíkovi poradili, ať si radši před příjezdem do Česka otestuje terén.
Po Praze se pak proháněl modrý passat s tmavými skly, který dokonce zajel až k domu uprchlíka do Jesenice u Prahy. Následovala blesková policejní akce. Pro Pitra to znamenalo jediné: do Česka nyní nemůže.
***
„Vedlo mě k tomu snižování platů a také jistý přivýdělek k platu.“
Vnitro si utahuje opasek, a tak policisté shánějí „vedlejšáky“. Často i tam, kde jim to zákon zakazuje
ZE STRÁŽCE ZÁKONA TAXIKÁŘEM V Česku působí aktuálně 43 859 policistů, jejich průměrný plat dosahuje hodnoty 29 555 korun (tuto částku ovlivňují platy krajských ředitelů a dalších vysoce postavených velitelů) Oproti loňskému roku poklesne průměrný plat v důsledku 10procentního snížení platů o 3 285 korun
Ministerstvo vnitra oficiálně předpokládá, že kvůli úsporám opustí řady bezpečnostních sborů zhruba tři stovky hasičů a na dva tisíce policistů. Podle zákona si policisté mohou vydělávat mimo službu jen v několika málo oblastech, v nichž jim to povoluje zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů či pokyn policejního prezidenta. Zákaz výdělečné činnosti se nevztahuje třeba na veřejně prospěšné činnosti sociálního, výchovného, humanitního, kulturního, sportovního či záchranného rázu směřující k uspokojení potřeb a zájmů společnosti.
Policista může být členem řídících či kontrolních orgánů občanského sdružení, družstva či společenství vlastníků domů/bytů, která neprovozují podnikatelskou činnost. Policisté mohou i odprodávat drobný přebytek ovoce a zeleniny z vlastního pěstování, či odprodávat zvířata z vlastního chovu. Vykonávat mohou také činnost tlumočníka, publikační, literární, uměleckou, vědeckou a pedagogickou. Stále více policistů se přesto snaží nahradit výpadek ze snížení mzdy tím, že po službě si vydělávají „bokem“ například jako taxikáři, pojišťovací agenti či finanční poradci.
