Dá se říct, že Šárka Záhrobská stojí spolu se svým otcem na křižovatce. Musí se rozhodnout, kam dál.
Rodinný tandem zatím dává přednost variantě, kdy Záhrobská startuje ve všech disciplínách kromě sjezdu, což může být důvod, proč v minulé sezoně po letech růstu výsledkově stagnovala ve slalomu. Tato cesta je romanticky staromódní – sjezdař má umět všechno – ale je to běh na delší trať a v českých podmínkách může být i riskantní, protože trénink super G (o sjezdu nemluvě) je finančně i organizačně hodně náročný. Druhá cesta velí zaměřit se pouze na slalom, tedy na disciplínu, v níž Záhrobská vyniká. A pokusit se v nejtechničtějším sjezdařském odvětví pokořit svět: vyhrát malý křišťálový glóbus, sbírat medaile na světových šampionátech nebo na olympijských hrách. Což je směr, jakým za slávou kráčela třeba Janica Kosteličová. Dnešní svět totiž bohužel netleská desátým místům, miluje pouze vítěze.
