NEW YORK Letos již devátá přehlídka českého filmu v newyorském Brooklynu, kterou organizovaly České centrum, Cinematéka BAM a již dlouholetá kurátorka festivalu Irena Kovářová, zahájila Slámovým filmem Venkovský učitel.
„Množství zájemců o naši kinematografii mě mile překvapilo,“ řekl ředitel Českého centra Marcel Sauer. Hned první projekci Slámova díla přítomní ocenili intenzivním potleskem a dlouhou diskusí. Režisér v ní obstál na jedničku, byl vtipný a navýsost upřímný. Na otázku, které americké filmy jej při tvorbě ovlivnily, odpověděl, že žádné. „Mám rád snad jen kultovní kousek Tenkrát na Západě s Henrym Fondou.“
V krátkém rozhovoru pro LN však řekl, že na rozdíl od černobílého vidění produktů amerického filmového průmyslu barevný život v Americe má rád a v New Yorku by si dokázal představit i bydlet, ačkoli v Čechách žije v malém městečku u Písku. New York má však Bohdana Slámu rád rovněž, což dokazuje už druhou distribucí jeho filmu. V říjnu 2005 zde v kinech s velkým úspěchem běželo jeho Štěstí a na jaře příštího roku se mohou diváci těšit na Venkovského učitele.
Česká filmová přehlídka uvedla filmy O rodičích a dětech režiséra Vladimíra Michálka, na řadu přišly také Děti noci Michaely Pavlátové či dokumentární detektivka Ztracená dovolená Lucie Králové. Velký potlesk sklidily i Vratné lahve Jana a Zdeňka Svěráků. Závěr patřil opět Bohdanu Slámovi a jeho Štěstí.
„Máte super filmy, takové ze života. Nejsou nabubřelé a na nic si nehrají. Naštěstí jim chybí taky ten náš americký patos,“ řekla jedna z oslovených divaček, galeristka Marsha Bourghtová. „Proto chodím do kina výhradně sem do BAM,“ dodala, Brooklynská akademie hudby je v současnosti považována za významný, a zejména mezi umělci velmi populární kulturní stánek, který prezentuje hlavně alternativní, nekomerční kousky z celého světa, a to nejen z filmové, ale i z hudební či divadelní branže.
