BRNO Byla by zhruba poloviční než ta, která vede na pražský Petřín, ale zase delší než její kolegyně v Budapešti. Pozemní lanovka na Špilberk, která by byla i první svého druhu na Moravě, vstoupila do další fáze posuzování. Vzniká projekt, který upřesní podmínky pro její stavbu, zejména zda připadá v úvahu jako soukromá investice.
Politici totiž jasně řekli: Jako čistě městský projekt nyní taková stavba nepřipadá v úvahu. I když uznávají, že mnoho turistů hrad míjí, protože se jim na něj nechce šlapat.
„Je důležité, že se jí někdo zabývá. Už jsem slyšel i varianty, že by k hradu nevedla od budovy soudu v Husově ulici, tedy od Besedního domu, ale z Obilního trhu,“ poznamenal architekt Zdeněk Müller. Právě on zpracoval občanskému sdružení Více pro Brno studii, která prokazuje, že dráhu postavit lze.
Výhodou Obilního trhu by byl možná o něco málo větší počet parkovacích míst v okolí, nevýhodou jeho relativní vzdálenost od centra. A také to, že místo není turisticky atraktivní. Stále ale není rozhodnuto, k čemu bude sloužit tamní rozlehlá porodnice poté, co se její pracoviště do několika let přesunou do bohunického nemocničního areálu.
Jeden nebo dva vagonky mají podle studie jezdit až ke spodnímu vstupu do hradních kasemat a zpět. A tam by na ně mohl navázat prosklený výtah usnadňující závěrečnou fázi výstupu.
Právě prostor kolem severních a východních hradeb Špilberku je jedním z míst, které by mělo doznat velkých změn v rámci evropských investic do zatraktivnění hradu pro turisty. Částka přibližně 150 milionů korun však zatím s lanovkou nepočítá – odhadní cena stavby je do 80 milionů korun. Podle studie by při stavbě padla především náletová zeleň, vzrostlé stromy nebude prý nutné kácet. Šířka tratě je asi 2,5 metru a vzhledem k ukončení pod hradbami by nepoškodila ani samotnou pevnost.
„Jsem přesvědčen i o tom, že lanovka bude jednou z velkých atrakcí ve městě,“ prohlásil už dříve na podporu projektu primátor Roman Onderka. Problémem Špilberku je jeho dostupnost – hrad leží na kopci a to některé turisty odrazuje. Lanovka by hrad učinila snadno dostupným nejen tělesně postiženým, ale i třeba seniorům, pro něž může být výšlap nahoru už příliš náročný. Usnadnila by i cesty na kulturní akce na hradě a návrat z nich.
Provozovatel turistického silničního vláčku, který na hrad jezdil, záměr vzdal, radnice jako záložní řešení zvažuje minibus. Odvážní architekti mají i další řešení: například využít podzemní chodbu, která vznikla v 70. letech pod Špilberkem při průzkumu trasy zamýšleného tramvajového tunelu. Je dlouhá asi půl kilometru a míjí hradní studnu, jíž by nahoru mohl vést výtah. Müller jako alternativu navrhuje vést výtah z chodeb krytů pod Špilberkem s vchodem z Husovy.
***
Projekt
Rychle z podhradí pod hradby Podle studie architekta Zdeňka Müllera by jízda zamýšlené pozemní lanovky na Špilberk trvala 90 sekund. Nyní se lidé často při výstupu na hrad řádně zapotí. Cenu za jízdu by určil až budoucí provozovatel.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
