Steve Ballmer, šéf Microsoftu, sice současný systém hájí, mezi řádky však lze vyčíst, že si od nástupce hodně slibuje. „Popsal bych Windows 7 následovně: Visty, ale mnohem lepší,“ říká. „Visty jsou dobré, Windows 7 mají navíc jednodušší uživatelské rozhraní a vylepšený výkon. Nebudu nikoho přesvědčovat, aby na ně čekal. Šel bych do toho a využil Windows Vista už dnes. Používám je já, používáme je všude v Microsoftu.“
Hlavním krédem nového operačního systému tak bude jednoduchost, což je překvapivé vzhledem k tomu, že až dosud byly nové Windows vždy větší a náročnější na prostředky. Poznat byste to měli už při instalaci: Windows 7 nebudou už v základu obsahovat některé doplňkové aplikace, jako je e-mailový klient, prohlížeč obrázků nebo editor videa. Uživatel o ně ale nepřijde úplně - pokud o ně projeví zájem, může si je stáhnout a instalovat přes portál Windows Live. Tento krok má pravděpodobně v budoucnu zamezit nejrůznějším žalobám antimonopolních úřadů.
Pozitivní vliv to bude mít i na hardwarové nároky, jejichž výše je častým terčem kritiky. Na běh nových Windows by měl údajně stačit procesor o taktu 1 GHz a operační paměť 1 GB.
Slibovaná jednoduchost se promítne i do způsobu ovládání. Přepracován má být User Account Control (UAC), který svými hláškami na spuštění programu mnohým pije krev, a tak jej i přes bezpečnostní přínos vypínají. Nový UAC má rozlišovat více úrovní bezpečnostních rizik, varovat jen při těch závažných a sám se také učit podle uživatelských reakcí.
Už dlouho se rovněž mluví o nových způsobech ovládání, veřejným tajemstvím je, že se v této oblasti Microsoft snaží napodobit Apple. Dočkáme se tak například dotykového ovládání, které podporuje zoomování pomocí dvou prstů. Změn má doznat i taskbar, jehož ovládání pomocí kontextových nabídek značně připomíná OS X.
Windows 7 nejsou jediným produktem Microsoftu, který v poslední době zaznamenal mediální publicitu. Často se psalo také o Windows 3.x. Prvního listopadu byl totiž oficiálně ukončen jejich prodej - po dlouhých osmnácti letech.
Tak dlouhou dobu lze vysvětlit oblibou šestnáctibitového systému u velkých společností, pro něž by byla nucená obměna hardwaru příliš náročná. S Windows 3.x se tak můžeme setkat (byť o tom nevíme) v bankomatech nebo v multimediálních zábavních systémech.
Windows 3.x nebyly ještě operačním systémem v pravém slova smyslu, ale spíše grafickou nadstavbou nad MS-DOSem, která však disponovala některými vlastnostmi operačních systémů (například vlastní správou paměti a ovladači). Větší úspěch zaznamenala až verze 3.1 z roku 1992, kterou lze najít hlavně ve starých počítačích.
