Drobné farmáře může existenčně ohrozit několik suchých sezon po sobě, říká profesor Zdeněk Žalud z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
* LN Klima v Česku se v následujících letech patrně výrazně promění. Jaký dopad to bude mít na zemědělství?
Na našem území lze očekávat kolem roku 2050 zvýšení průměrné roční teploty až téměř o tři stupně Celsia a ve vegetačním období i desetiprocentní úbytek srážek, tedy pokud vezmeme v úvahu nejrazantnější variantu nárůstu koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, se kterou počítají scénáře možného klimatického vývoje. Změna by se projevila zejména v jarních měsících, tedy v době, kdy se rozhoduje o výši a kvalitě výnosu. Důsledkem by bylo dramatické porušení vodní bilance, protože vyšší teplota a nižší srážky povedou ke zvýšenému výparu a suchu především v nížinách. Pokud uvážíme, že naše republika není jen srdcem, ale i střechou Evropy, což znamená, že k nám nepřitéká jediná řeka a jsme plně odkázáni na srážkovou vodu, znamenalo by naplnění tohoto scénáře vážné ohrožení hospodaření na našich polích.
* LN Bude tedy nutné pěstovat jiné plodiny?
Když si uvědomíme, kde všude se pěstují naše tradiční polní plodiny, je zřejmé, že současná skladba zůstane zachována.
Pokračování na straně 27
Dokončení ze strany 25
Změní se ale složení odrůd. Šlechtitelé se musí zaměřit na odrůdy s větším kořenovým systémem, které jsou odolné vůči suchu a přitom jsou vysoce produktivní.
Ani při naplnění těch nejteplejších a nejsušších variant vývoje se však nedá očekávat, že budeme mít v Česku podmínky pro pěstování subtropických rostlin. S velkou pravděpodobností ale budeme moci některé z tradičních plodin, například kukuřici, ale i některé druhy zeleniny a ovoce, pěstovat ve větších nadmořských výškách. Limitem ekonomické efektivnosti se v těchto oblastech mohou stát méně kvalitní půdy.
Více než změnou klimatu však bude skladba plodin ovlivněna společnou zemědělskou politikou Evropské unie.
* LN Očekává se častější výskyt klimatických extrémů – prudkých dešťů, sucha nebo krupobití. Co postihne zemědělce nejhůře?
Nárůst klimatických extrémů bude v příštích desetiletích jedním ze základních problémů. Pro zemědělství je jednoznačně největší hrozbou již zmíněné sucho, protože zasáhne rozsáhlé plochy. Drobné pěstitele může existenčně ohrozit několik po sobě jdoucích výrazně suchých vegetačních sezon. Život jim budou komplikovat i teplotní extrémy – jarní mrazíky, které při dříve zahajované vegetační sezoně nepostihnou jen pěstitele ovoce, či vlny veder v průběhu léta. Hrozbou se stanou i častější jarní povodně jako důsledek prudkého tání sněhu nebo přívalové deště lokálního charakteru.
* LN Jak se změna klimatu odrazí ve výnosech jednotlivých plodin? Napomůže zvýšená koncentrace oxidu uhličitého růstu rostlin?
Naše studie jsou zaměřeny především na výnos ječmene jarního a pšenice ozimé. Pokud bychom uvažovali pouze o změně klimatických podmínek, znamenalo by to prakticky u všech variant scénářů pokles výnosů. V okamžiku, kdy do našich experimentů zahrneme nárůst koncentrace oxidu uhličitého, jeví se vše trochu jinak. Jednoduše řečeno tento „viník“ oteplování podporuje intenzitu fotosyntézy a nárůst biomasy. Například naše poslední výsledky pro pšenici ozimou naznačují, že při většině uvažovaných variant změny klimatu by dokonce průměrné výnosy mohly i vzrůst, a to především při dostatku vláhy v nadmořských výškách kolem 500 až 600 metrů a na kvalitnějších půdách. Důležité je slovíčko průměrné, neboť je zde skryto jedno veliké nebezpečí – stabilita výnosů. Očekáváme jejich podstatně větší rozkolísanost v jednotlivých letech.
* LN Je možné, že budeme některé důležité plodiny, například pšenici, muset ve větší míře dovážet?
Hrozí i relativně delší období, kdy změny klimatu mohou snížit výnosy. A je to opět problematika dostupnosti vody, respektive výskytu sucha. Mohou tedy nastat roky, kdy si budeme muset pomoci zvýšeným dovozem některých komodit. Výroba a spotřeba potravin ale není jen otázkou toho, kolik, co a za jakých klimatických podmínek vypěstujeme. Souvisí také s celou řadou dalších nyní často diskutovaných otázek, jako je například produkce krmiv pro živočišnou výrobu či pěstování plodin pro energetické využití.
* LN Začne se na našem území následkem změny klimatu lépe dařit škůdcům a chorobám?
Některým ano, jiným ne. Každý živý organismus má určité klimatické rozpětí, ve kterém se mu daří. To, že se na našem území prosadí především teplomilnější organismy, je dáno právě nárůstem teploty. Práce, které jsme před nedávnem dokončili, naznačují, že například u zavíječe kukuřičného či mandelinky bramborové dojde k výraznému rozšíření jejich ekologické niky a dokonce i zvýšení počtu generací. Z praktického pohledu to znamená, že se naši pěstitelé často setkají se škůdcem či chorobou, které se na jejich pozemcích nevyskytovaly, budou muset investovat do vědomostí, jak s nimi bojovat, a samozřejmě se jim například při vyšším počtu generací zvýší náklady na ochranu.
* LN Měli by se zemědělci na klimatickou změnu nějak připravit?
Ano rozhodně, dokonce jsme již nyní právě ze strany zemědělců zachytili zvýšený zájem o tuto problematiku. Souvisí se skutečností, že jsme v posledním desetiletí zažili řadu extrémních meteorologických událostí. VČeské republice existuje například Národní klimatický program, v jehož rámci skupina odborníků zpracovává adaptační opatření, která jsou určena zemědělcům, ale i politikům či orgánům státní správy. Základním cílem programu je šíření informací a agrotechnických doporučení. Jsou zaměřena především na šetření vláhou, šlechtění nových odrůd, vytváření sezonních prognóz, ale i na ekonomické nástroje, jako je pojištění a rozdělení dotací.
