Jeden ze zakladatelů iniciativy Ne základnám Rudolf Převrátil je bývalý komunistický rozvědčík. Podle spisu, který LN mají, donášel StB aktivně a ochotně.
PRAHA U zrodu iniciativy Ne základnám, která bojuje proti umístění amerického radaru v Česku, stáli tři lidé: Jan Májíček, Jan Bednář a o téměř půl století starší, dvaasedmdesátiletý Rudolf Převrátil.
Bývalý komunistický rozvědčík Převrátil měl klíčovou roli. „Ruda sepsal základní prohlášení, já jsem k němu udělal poznámky,“ říká mluvčí iniciativy, student pražské filozofické fakulty Jan Májíček. Převrátila prý znal už dřív „z debatního klubu, kde se diskutovalo o politice“. Dnes je Převrátil na stránkách iniciativy veden jako člověk odpovědný za petici o radarovém referendu. Jako jediný z aktivistů tu však nemá uvedené číslo telefonu a na mail neodpověděl.
Důvěrníkem komunistické rozvědky se stavební inženýr Rudolf Převrátil stal v lednu 1966, kvůli přípravě na disertační práci ji přerušil v letech 1967 až 69, v roce 1970 povýšil na ideologického spolupracovníka a donášel až do roku 1976. StB stála o Převrátila proto, že byl jako člen Vysokoškolského okresního výboru ČSM v kontaktu se studenty z „kapitalistického zahraničí“. „Byl získaný na základě dobrovolnosti s cílem typování a rozpracovávání vysokoškoláků z kapitalistického zahraničí, především z Rakouska a Západního Německa,“ stojí v jeho spise. „Od počátku spolupráce se Pril projevoval jako ochotný.“
Cenné byly především zprávy o Peteru Kreiském, studentovi práv ve Vídni, synovi rakouského ministra zahraničí a později kancléře Bruna Kreiského.
Převrátil se s Peterem Kreiským seznámil během jeho výletu na Slovensko. Pak Převrátilův vysokoškolský výbor pozval delegaci Kreiského mládežnické organizace VSSÖ do Bratislavy, Pril zevrubně referoval, o čem si s Kreiským a ostatními členy delegace povídali. Přidal také své dojmy: „Kreisky působil puritánsky, nechtěl pít žádný alkohol, neměl zájem o žádnou zábavu.“ Nebo: „Dalo se postřehnout, že udržuje známost s Ellou Zgarja, která na něho má poměrně dost velký vliv.“ StB si pochvalovala, že Prilovi se podařilo navázat přátelské vztahy a může sledovaného kdykoliv navštívit ve Vídni.
Převrátil tam skutečně hned o tři měsíce později vyrazil, dopadlo to ale neslavně. „Z našeho jediného rozhovoru jsem měl dojem, že Kreisky nemá příliš velký zájem na dalších osobních stycích,“ hlásil důvěrník Pril.
V roce 1967 požádal Převrátil o přerušení zpravodajského styku, k rozvědce se vrátil v roce 1970 už jako ideologický spolupracovník. StB ho pochválila: „V kritické době po vstupu vojsk Varšavské smlouvy se zachoval velmi správně, nedopustil žádných omylů ani nerozvážných činů.“
Hned na první schůzce se svým řídícím důstojníkem upozornil Pril na pozdějšího ministra zahraničí Jana Kavana. Konkrétně na to, že si studuje na Cambridge, jezdí si do Prahy, a přitom je členem organizace zaměřené proti současné vnitropolitické situaci v ČSSR. „Je překvapivé, že dostává oficiální souhlas,“ podivil se Pril. Poreferoval také o tom, že se s Kavanem potkal v roce 1969 na konferenci v Dubrovníku, kde také vystupoval proti současné politice ČSSR. Převrátil Kavanovi nemohl zapomenout, že i kvůli jeho slovům ho jeden z členů nizozemské delegace označil za „sovětskou loutku“.
V roce 1972 se Pril se svým řídícím důstojníkem sešel, aby „prodiskutoval své osobní záležitosti“. Konkrétně mu ležel v žaludku později dobře známý komunistický funkcionář Miroslav Štěpán. Převrátil totiž do té doby fakticky vedl mezinárodní oddělení ÚV čs. vysokoškoláků. Byl zástupce vedoucího, funkce vedoucího nebyla obsazena. Teď do ní nastoupil Štěpán a Pril bude nucen odejít. Chtěl přímluvu, aby tedy mohl vést mezinárodní oddělení ÚV SSM.
Spolupráci s rozvědkou Převrátil ukončil v roce 1977, brzy poté, co se stal zpravodajem Československého rozhlasu ve Francii.
***
Ze spisu StB na „agenta PRILA“
Rudolf Převrátil, krycím jménem PRIL, byl komunistickou rozvědkou od roku 1966 nasazen na Petera Kreiského, syna tehdejšího rakouského ministra zahraničí a pozdějšího kancléře Bruna Kreiského. V roce 1970 Rudolf Převrátil upozornil StB na Jana Kavana. Tehdy pozdější ministr zahraničí ČR Kavan studoval na univerzitě v Cambridgi. V roce 1972 obsadil místo vedoucího mezinárodního oddělení Ústředního výboru československých vysokoškoláků Miroslav Štěpán. Rudolfa Převrátila tím připravil o práci a ten si šel hned postěžovat StB.
Happening iniciativy Ne základnám 27. února v Praze před budovou Úřadu vlády ČR
