KATOVICE/PRAHA Oficiálně neexistují, jejich neuznaným jazykem už mluví pouhých několik desítek tisíc lidí, jejich aktivity s podezřením sledují polské státní orgány, ale přesto se jim podařilo dostat se do regionálního parlamentu.
Hnutí za autonomii Slezska (RAS) získalo v této nejdůležitější průmyslové oblasti Polska přes devět procent hlasů a obsadí ve vojvodském sejmíku, který by se dal přirovnat ke krajskému zastupitelstvu, tři poslanecká křesla. „Je to první bod našich plánů, na konci kterých je opětovné přiznání autonomie našemu regionu,“ řekl pro polský deník Gazeta Wyborcza Jerzy Gorzelik, lídr hnutí.
V Polsku, které se po roce 1945 stalo téměř jednolitým národním státem, je otázka autonomie Slezska i otázka uznání Slezanů jako národnosti a slezštiny jako zvláštního jazyka politicky velice citlivou věcí. A to přesto, že z regionu, kde i po válce z téměř tří milionů Němců (nebo lidí, kterým dali nacisté možnost se prohlásit za Němce) po válce přes dva miliony odešly do Německa. I tak zde zůstává několikasettisícová německá menšina s centrem v Opoli a přežívá povědomí o specifické slezské národnosti. K té se při sčítání lidu přihlásilo přes 170 tisíc lidí z tohoto tradičně národnostně smíšeného regionu. Především v důsledku mohutné industrializace na konci 19. století se zde vytvořil ojedinělý národnostní mix Poláků, Němců a také Čechů a Slováků.
Zdejší nářečí, které do slovanského základu přejalo mnoho německých slov, bývá někdy označováno za samostatný jazyk, kterým dodnes mluví na osmdesát tisíc lidí. Polsko ani Česká republika však slezštinu jako jazyk neuznávají a Slezané jsou samostatnou národností pouze na Slovensku. V podobném postavení jako Slezané byli donedávna i Kašubové na severu Polska. Jejich jazyk je však už dnes v Polsku oficiálně uznán, ostatně kašubský původ má i dnešní premiér Donald Tusk.
Polští Slezané ale ve svých požadavcích o autonomii navazují na meziválečné období, kdy Polsku patřila asi třetina nejprůmyslovější části Slezska kolem Katovic a Ostravy, kterou si Varšava musela na počátku dvacátých let tvrdě vyvzdorovat během polských tří slezských povstání a regulérní války s Československem. Polsku přiřčená část Slezska tehdy dostala rozsáhlou autonomii, která trvala až do druhé světové války.
Současnému Hnutí za autonomii Slezska nejde jen o národnostní požadavky, ale především o to, aby peníze z toho pětimilionového nejprůmyslovějšího regionu země zůstávaly ve větší míře právě v této ekologicky zdevastované oblasti.
Existují také snahy vytvořit z Katovic a okolních vzájemně propojených měst jednu metropoli. Ta by byla s pěti miliony obyvatel největším městem střední Evropy.
