Celé desetiletí trvala sovětská okupace Afghánistánu, po níž se domů nevrátilo téměř 15 tisíc vojáků.
MOSKVA/PRAHA Téměř polovina Rusů si myslí, že invaze do Afghánistánu byla akcí „nezodpovědného politického vedení“. A celých 58 se domnívá, že Moskva se vůbec neměla v této zemi vojensky angažovat. Tolik výsledky průzkumu, který byl zveřejněn těsně před včerejším 20. výročím odchodu posledního sovětského vojáka z horké afghánské půdy.
Mnozí účastníci bojů a s nimi i současní politici ale vojenskou avantýru, která podle politologů uspíšila rozpad Sovětského svazu, nadále opěvují. „Čas ukázal, že slova o plnění internacionální povinnosti v Afghánistánu měla hluboký smysl,“ nechal se slyšet například šéf horní sněmovny ruského parlamentu Rady federace Sergej Mironov. Narážel tak na to, co v Rusku tvrdímnoho politiků: Moskva bojovala v Afghánistánu ohleduplněji, než dnes Američané.
Ještě dále šel v tomto srovnání jeden z účastníků sovětského vpádu do Afghánistánu generál Benjamin Petuchov, účastník afghánské operace: „Jestliže my jsme tam vystupovali jako budovatelé, tak oni jako ničitelé,“ uvedl na adresu USA.
Oslavy i pochyby Nedá se ovšem říct, že by víkendové vzpomínkové akce probíhaly v Rusku jednoznačně v oslavném duchu – byť navenek to tak vypadalo. V Moskvě i v dalších velkých městech se uskutečnily mítinky, u pomníků Neznámého vojína se objevily květiny. Váleční veteráni byli vyznamenáváni medailemi.
Prezident Dmitrij Medveděv poděkoval všem, kteří v Afghánistánu bojovali za svou vlast, a vyzval veterány k předávání svých zkušeností mladé generaci Rusů. A na večer bylo v Kremlu naplánováno promítáni filmu Cesta oslavujícího hrdinství sovětských vojáků. O ruském smyslu pro sebereflexi svědčí nejlépe fakt, že prakticky všechny snímky o afghánské válce vykreslují sovětské vojáky výhradně jako hrdiny a poctivé občany, zato Afghánce jako primitivní a krvelačné zločince.
Přesto se najde řada skvrn na tomto jednobarevném vidění afghánské anabáze, z které se nevrátilo téměř 15 tisíc sovětských vojáků (neoficiální odhady jsou ještě vyšší). Dodnes například není jasné, co se stalo s asi třemi sty sovětskými vojáky, které se nepodařilo osvobodit z afghánského zajetí. Notoricky známé jsou také stížnosti veteránů na špatné životní podmínky. A zaznívají i pochybovačné hlasy. „Nečekali jsme, že se ta válka bude takhle vyvíjet. Možná jsme měli špatnou strategii,“ řekl agentuře AFP Ruslan Aušev, vysoce postavený důstojník z Afghánistánu, oceňovaný veterán a pozdější ingušský prezident. „Neměli jsme tam vojáky posílat,“ dodal.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
