PRAHA Novým ředitelem kabinetu lidovecké ministryně obrany Vlasty Parkanové je bývalý příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Jan Souček. Podle bezpečnostních expertů ale nebývá zvykem, že bývalí členové rozvědky pracují v exekutivě státu, a už vůbec ne na tak vysokém postu.
Souček ve svém působení na ministerstvu problém nevidí. „U tajné služby jsem pracoval. A co je na tom špatného? Agentem jsem v žádném případě nebyl. Byl jsem pověřen komunikací s poslanci. Všichni o tom vědí,“ řekl LN šéf kabinetu Parkanové. Poslanci zabývající se problematikou bezpečnosti s tím ale problém mají. „Toho pána neznám. Obecně ale nepovažuji za šťastné, aby lidé z jiné rozvědky než vojenské působili v armádě,“ řekl LN člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jeroným Tejc (ČSSD). „Předpokládám, že paní ministryně o tom ví,“ dodal.
Servítky si nebral ani šéf výboru pro obranu Jan Vidím (ODS). „Docela mě to překvapuje. Budu se ptát paní ministryně, zda je nutné, aby bývalý aktivní zpravodajec byl jejím nejbližším spolupracovníkem. V pozici člena poradního týmu bych si takového člověka představit dovedl, ale tohle je moc,“ prohlásil Vidím.
Šéf kabinetu resortu obrany se totiž účastní všech porad ministryně a vedení resortu a rukama mu prochází veškerá pošta přímo k podpisu, samozřejmě i utajovaného a strategického charakteru.
„Nedá se vyloučit, že rozvědka může ministerstvo kontrolovat. ÚSZI dělá v poslední době věci, které přesahují zákonem stanovené limity,“ řekl bývalý vysoký důstojník tajné služby.
Jako příklad uvedl únik videozáznamu z pražského hotelu Savoy, kde se před prezidentskou volbou sešel lobbista Miloslav Šlouf s hradním kancléřem Jiřím Weiglem. Podle premiéra Mirka Topolánka v tom „měl prsty“ právě ÚZSI.
