Na Slovenské národní povstání, od něhož uplynulo právě šedesát pět let, se dá nahlížet různě. Podle některých názorů to byl vojenský puč. Podobný, jaký se uskutečnil pár týdnů předtím v Rumunsku, kde se tamní vládě povedlo přejít na stranu spojenců. Ve slovenském případě to byl ovšem puč nepodařený. Jeho hlavní síly – dvě divize slovenské armády – odzbrojili Němci dřív, než mohly byť jen vystřelit. Zásadní cíl povstání, tedy otevření průchodu přes Karpaty Rudé armádě, nebyl splněn. Na Dukelském průsmyku, kde se podle původních plánů nemělo nikdy bojovat, protože to byl z vojenského hlediska nesmysl, se místo plánovaných pěti dnů bojovalo nakonec osmdesát a stálo to desítky tisíc životů. Padl tam také každý třetí voják Svobodovy armády. Nacisté drželi v Karpatech frontu ještě dlouho potom, co bylo povstání potlačeno a partyzáni uprchli do hor.
Druhý pohled je, že to byla odvážná odbojová akce, největší protinacistické vystoupení, k němuž se Češi a Slováci za války odhodlali. A jsem přesvědčen, že má blíž realitě. Přes komunistickou propagandu, která kvůli Gustávu Husákovi, jednomu z vůdců povstání a šéfovi strany a státu za dob normalizace, zneužívala SNP pro sebe. Už v těch dobách mě fascinovalo, že v SNP bojovali třeba francouzští partyzáni, což mi nedokázal znechutit ani komunistický šéf diplomacie Bohumil Chňoupek, který měl na knihy o nich téměř monopol.
To, o čem se nemluví, je účast Čechů. První věc, kterou K. H. Frank po vypuknutí povstání udělal, bylo uzavření hranic protektorátu se Slovenskem a zavedení trestu smrti za pokus o jejich překročení. Řada lidí byla za tento „zločin“ skutečně popravena. Přes tyto represe se však na Slovensko mnoho Čechů vydalo a v SNP bojovalo. Nemluvě o vojácích paradesantní brigády a o vojenské misi londýnské vlády, kde také byli Češi.
Co do rozsahu byla až do jara 1945 i z hlediska Čechů účast v SNP nejrozsáhlejší odbojovou akcí proti nacistům. Jejich přínos nebyl zásadní, ale ani zanedbatelný. Přinejmenším v porovnání s Francouzi. Francouzi u Strečna pomník mají. Češi, padlí v SNP, dodnes ne.
O autorovi| Luboš Palata, Redaktor LN
