Když určité sortě lidí na Slovensku dojdou argumenty, začnou vám nadávat do Maďarů nebo Maďarónů.
Do Čechů nebo Čehůnů se dnes, na rozdíl od konce třicátých let, nenadává. Tedy zatím, protože to, že byl člověk v roce 1991 za federaci, už premiér Robert Fico a vládní nacionalisté vytahují proti opoziční prezidentské kandidátce Ivetě Radičové.
Náskok Ivana Gašparoviče se týden před druhým kolem voleb smrskává a i sázkové kanceláře dávají Radičové výrazně vyšší šance než před několika dny. Maďarská karta je nejblíže po ruce a na určité procento voličů funguje. Co na tom, že by ji politik státu EU neměl nikdy použít. Když členům vládní koalice připomněl ministr zahraničí Miroslav Lajčák, že „nelze občany rozdělovat na základě etnické příslušnosti“, varovala ho místopředsedkyně vládní Slovenské národní strany Anna Belousová, že je „ neprofesionální a nekorektní, aby pan ministr takto zasahoval do volební kampaně“. Belousová totiž tvrdí, že nelze připustit, aby slovenského prezidenta „zvolili Maďaři“.
Pro příznivce Gašparoviče je ale asi i to málo, a tak nechali vytisknout a rozvézt po převážně maďarských oblastech na jižním Slovensku tisíce falzifikátů volebních plakátů Radičové. Prezidentská kandidátka na nich slibuje Maďarům, že v případě výhry jim zajistí autonomii. To je na Slovensku chápáno jako předstupeň připojení jihu k Maďarsku.
Mizerný tisk a mnoho chyb v maďarských nápisech však jasně ukázalo na falzifikát. Problém je, že drtivá většina Slováků, které měl plakát odradit od volby Radičové, chyby v maďarštině nepozná. Ono lze vůbec Slovákům doporučit, aby se začali zase učit maďarsky. Ne proto, že by se část Slovenska nebo celé mohlo stát zase Maďarskem. Ale proto, že by maďarsky porozuměli tomu, že jim nic takového ze strany slovenských Maďarů nehrozí.
O autorovi| Luboš Palata, Redaktor LN
