Ačkoliv režim tuto kontinuitu vůbec nezdůrazňoval (měl přece svou vlastní, dělnickou), přesto se spartakiádní Praha stávala kadlubem jakéhosi ideologického multi kulti. Setkávali se v ní cvičenci, kteří si užívali pobytu v metropoli zdarma, staří sokoli, kteří nostalgicky vzpomínali na své slety (na stadionu, který jim spartakiády de facto ukradly), i krajané z ciziny, kteří sice nesnášeli komunisty a Husáka, ale na Strahově slzeli dojetím.
Na spartakiádu v roce 1990 se ale těšili marně. Museli počkat až na první sokolský slet v éře svobody - tedy do roku 1994.
***
Slovníček dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) - vznikaly od roku 1897 pod vedením sociálních demokratů vylučovaných ze Sokola pro údajný odpor k národnímu cítění, v roce 1920 vznikla Federace dělnických tělocvičných jednot (FDTJ) strahovský stadion - stavěn pro sokolské slety nejprve ze dřeva (1926), poté rekonstruován jako betonový (1932), po roce 1948 užíván pro spartakiády Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti - oficiální výklad pražského jara z roku 1970
