Čtvrtek 2. května 2024, svátek má Zikmund
130 let

Lidovky.cz

Česko

Poslanci kývli na smlouvu s USA. Jsou nejbližším spojencem, řekla Černochová

Ministryně obrany Jana Černochová při schvalování česko-americké obranné smlouvy ve Sněmovně foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Sněmovna kývla na smlouvu o česko-americké obranné spolupráci. Nyní ji dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Už minulý týden ji odsouhlasil Senát. „Bez spojenectví s dalšími demokratickými zeměmi se neobejdeme,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová. „Jsou nejbližším spojencem,“ řekla o USA. S vládou hlasovala většina přítomných poslanců opozičního hnutí ANO.
  7:07aktualizováno  19:14

„Jde skutečně o historický okamžik, neboť tato dohoda dává naší zemi další bezpečnostní záruku, která zapadá do celkového aliančního rámce a prohlubuje nejen obrannou spolupráci s naším nejdůležitějším spojencem,“ řekla poslancům Černochová.

Pro přijetí smlouvy hlasovalo 115 ze 144 přítomných. S vládní koalicí hlasovalo pro ratifikaci dohody s USA i 30 poslanců ANO, dalších 11 se zdrželo. Proti byli jen poslanci SPD a čtyři poslanci ANO (Hubert Lang, Jiří Mašek, Marek Novák a Berenika Peštová).

„Je to důležité zejména s ohledem na současnou bezpečnostní situaci, kdy bohužel jen pár set kilometrů od našich hranic na východ probíhá brutální ruská vojenská agrese a kdy je Evropa ohrožena největším válečným konfliktem od druhé světové války,“ uvedla ministryně obrany.

„Vážím si postoje všech, kdo vnímají, o jak klíčový dokument se jedná, a nešíří spekulace či dezinformace. To je přesně ten způsob, jak bychom k obraně naší země měli přistupovat,“ ocenila, že se smlouvu rozhodlo podpořit i ANO.

Diskuse o smlouvě už skončila. Ještě před hlasováním o ní si hnutí SPD vzalo hodinovou pauzu na poradu klubu do 18:31.

Demonstrace přilákala jen pár desítek lidí

To, že většině veřejnosti je to vzhledem k momentálnímu chování Ruska zřejmé, se odrazilo i na zanedbatelné účasti na demonstraci odpůrců smlouvy u Sněmovny, kteří tvrdí, že nechtějí v Česku žádné cizí vojáky.

„Držte nám palce, budeme bojovat dlouho do noci,“ tvrdil poslanec SPD Radovan Vích hrstce demonstrantů. Sešlo se jich jen pár desítek.

Pětikoalice hned v úvodu mimořádné schůze na návrh šéfa klubu STAN Josefa Cogana prosadila, že o česko-americké obranné smlouvě mohou poslanci jednat i hlasovat v případě potřeby i po půlnoci. Ale poměrně brzy se ukázalo, že žádné noční jednání se tentokrát konat rozhodně nebude.

Případnou přítomnost amerických vojáků by musel opět schválit parlament

Smlouva neznamená přítomnost amerických vojenských sil v Česku ani rozhodnutí o zřízení americké základny. Případnou přítomnost vojáků USA by znovu musel schvalovat parlament.

„Spojené státy nemají ani plán, ani zájem budovat tu něco, co by se dalo nazývat základnou,“ řekla minulý týden senátorům Černochová.

I tak smlouva vyvolává vášně odpůrců - opozičního hnutí SPD, komunistů a některých dalších marginálních neparlamentních uskupení.

Před budovu Sněmovny na Malostranském náměstí svolalo hnutí SPD odpůrce smlouvy. Jejich účast byla zanedbatelná, předseda SPD Tomio Okamura se tak ve Sněmovně u řečnického pultíku, i když demonstrace už probíhala, nejprve radši dál věnoval vládou navržené novele zákona o důchodovém pojištění.

Před Sněmovnou ve stejnou dobu vystupovala Zuzana Majerová, šéfka neparlamentní Trikolory, která půjde příští rok do voleb v koalici s SPD. Mluvila třeba o nutnosti referenda. Později i Okamura dorazil, ale počet demonstrantů byl i v té době stále zanedbatelný.

ANO připravilo doprovodné usnesení

ANO připravilo doprovodné usnesení, na němž se dohodlo i s vládní koalicí

V usnesení se píše, že Sněmovna v souvislosti s vyslovením souhlasu s ratifikací dohady prohlašuje, že její uzavření znamená prohloubení praktické obranné spolupráce mezi ČR a USA a přispívá k vyšší bezpečnosti Česka, neboť transatlantická spolupráce je základem kolektivní obrany zemí NATO.

Případná přítomnost ozbrojených sil USA na území ČR je podle návrhu usnesení možná pouze se souhlasem ČR a s plným respektem k ústavě a právnímu řádu ČR. Dohoda nezakládá právo na rozmístění jaderných zbraní na českém území a nedává bez předchozího souhlasu ČR právo ozbrojeným silám USA budovat na českém území stálé vojenské základny, ani na něm trvale pobývat.

Šéf civilní kontrarozvědky BIS Michal Koudelka v květnu v parlamentu varoval, že se Rusko bude snažit využít všech prostředků, včetně působení „páté kolony“ u nás, aby zabránilo schválení česko-americké obranné smlouvy. Koudelka o tom mluvil na semináři Vnitřní bezpečnost a odolnost státu ve Sněmovně.

„Obrana Evropy je založena na angažmá amerických ozbrojených sil. Tak to bylo, je a pevně věřím, že i v budoucnu bude,“ řekla v dubnu, když smlouvu s USA schválila vláda, ministryně Černochová. Podle premiéra Petra Fialy dohoda s USA zvyšuje bezpečnost České republiky i českých občanů.

Žádné základny tu nebudou, řekl Babiš. Podpořil smlouvu s USA

Přijetí smlouvy s USA podpořil i bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš. „Žádné základny, žádní vojáci tady nebudou,“ řekl Babiš. Zmínil, že smlouvu mají i Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko. Smlouvu má zatím sjednanou 24 členských států Severoatlantické aliance. Česko je tak pětadvacátou zemí.

Zhruba čtyřicetistránková smlouva DCA je rámcová smlouva, která se zabývá například právním postavením amerických vojáků, pokud by v Česku někdy v budoucnu byli, týká se také ochrany životního prostředí, provozu motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil. Předpokládá také osvobození amerických vojáků od daní a cel v České republice.