Zástupci švédského předsednictví, nový prezident a ministryně zahraničí EU oslavili vstup Lisabonské smlouvy v platnost slavnostní večeří v portugalském Lisabonu. Žádné jiné bouřlivé oslavy se nekonaly.
BRUSEL/PRAHA Podle zastánců více demokracie a efektivnější rozhodování, podle odpůrců naopak přenesení množství pravomocí do Bruselu a omezení suverenity jednotlivých členských států. Taková je Lisabonská smlouva, která zásadně reformuje fungování Evropské unie. Po dlouhých letech vyjednání vstoupila v platnost právě včera, 1. prosince.
Původně měla smlouva začít platit již od ledna letošního roku, kvůli prodlužování ratifikace a zejména neúspěšnému referendu v Irsku se tak ale nestalo. Nakonec klíčové datum připadlo na 1. prosinec – v článku 6 dokumentu se totiž píše, že smlouva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení posledních ratifikačních listin v Římě. A Česká republika je tam jako poslední země uložila v půlce listopadu.
Co se s Lisabonskou smlouvou změní? Podle švédského premiéra Fredrika Reinfeldta, kterého citovala agentura AFP, jde o novou éru. „Evropská unie se stane mnohem otevřenější a demokratičtější,“ prohlásil Reinfeldt, jehož země nyní Evropské unii předsedá.
Asi nejdůležitější změnou je, že Evropská unie získá právní subjektivitu. Dosud přitom byla jen abstraktním společenstvím členských států. Výraznou měrou se také mění i rozhodování unie v řadě záležitostí. Sníží se například počet oblastí, v nichž byl potřeba souhlas všech členských států. V této souvislosti se vedly v České republice debaty kolem váhy českého hlasu v unii. „Určitě ztrácíme vliv na rozhodování v orgánech Evropské unie, a to rozhodně měřitelným způsobem, jedná se o Evropskou radu, kde od roku 2014 přijdeme zhruba o třetinu své hlasovací váhy oproti stávajícímu stavu,“ uvedl nedávno pro LN europoslanec Jan Zahradil, jeden z kritiků smlouvy. S tím souhlasí i vláda, má pro to ale své vysvětlení. „Je třeba říci, že váha toho hlasu více odpovídá naší velikosti, počtu obyvatel. A zadruhé si myslím, že spíš než toto mechanické kritérium je důležitější, zda jsme schopni své hlasovací právo efektivně uplatnit,“ uvedl k tomu Štefan Füle, dnes eurokomisař, dříve ministr pro evropské záležitosti.
Lisabon také zřizuje dvě nové funkce - stálého předsedu Evropské rady (takzvaného prezidenta EU) a ministra zahraničí. Prezident Herman van Rompuy se ujme své funkce až od prvního ledna, protože nyní by zastínil dosluhující švédské předsednictví. Včera sice prohlásil, že ještě měsíc nebude vydávat žádná politická prohlášení, nicméně začal již objíždět evropské metropole a seznamovat se s jejich vůdci. Včera stihl navštívil Slovinsko, Itálii a večer Portugalsko. A již z jeho prvních prohlášení se ukazuje, že bude zejména moderátor a hledač kompromisů. „Mám v úmyslu každému bedlivě naslouchat a zajistit, aby výsledek naší práce byl dobrý pro všechny,“ uvedl na tiskové konferenci v Miláně.
V Lisabonu se společně s novou ministryní zahraničí EU Catherine Ashtonovou zúčastnil slavnostní večeře na počest uvedení Lisabonské smlouvy v život. Žádné bouřlivé oslavy se po Evropě konat neměly. Pouze v portugalském hlavním městě, kde byla smlouva podepsána, se uskutečnil slavnostní večer s ohňostrojem. Se svými projevy během něj vystoupili čelní představitelé EU včetně van Rompuye.
Pravda je, že tyto dvě vrcholné unijní funkce sice již existují, ale panují kolem nich velké nejasnosti. Jasné je, že prezident bude ve funkci dva a půl roku a bude předsedat summitům EU. Jaké bude mít další pravomoci, to by prý mělo ještě „vykrystalizovat“. Podobně nejasný je i osud europarlamentu. Nyní v něm zasedá 736 europoslanců, podle Lisabonu by však jejich počet měl vzrůst o 18. Kdy se ale funkce ujmou a jaký klíč pro jejich zvolení použijí vlády, není zřejmé.
***
„Mám v úmyslu každému bedlivě naslouchat,“ prohlásil nový prezident EU
„Evropská unie se stane mnohem otevřenější a demokratičtější,“ říká švédský premiér
Téměř osm let Cesta k Lisabonu Podpis českého prezidenta Václava Klause byl tečkou za ratifikačním procesem Lisabonské smlouvy ve všech 27 zemích EU. Včerejšímu dni, odkdy smlouva vstoupila v platnost, však předcházelo dlouholeté komplikované období. Na začátku všeho stála později odmítnutá evropská ústava. Evropská ústava Únor 2002 až červenec 2003: Konvent EU, složený ze zástupců institucí unie a parlamentů členských a kandidátských zemí EU, vytvořil návrh evropské ústavy. 29. květen 2005: Francie odmítla v závazném referendu evropskou ústavu. O dva dny později ústavu odmítli Nizozemci. 21. až 22. červen 2007: Na summitu EU dohodnuty obrysy nové reformní smlouvy, která se nebude nazývat „ústava“, mnohé prvky původní evropské ústavy ale zachová. 18. až 19. říjen 2007: Summit EU v Lisabonu se dohodl na nové smlouvě, reformující instituce a chod EU - Lisabonská smlouva. 13. prosinec 2007: Smlouvu v Lisabonu podepsali šéfové států či vlád zemí EU. Za ČR podpis připojili premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. 17. prosince 2007: Maďarský parlament jako první z členských zemí EU schválil Lisabonskou smlouvu. Irské ne 12. června 2008: Lisabonskou smlouvu odmítli Irové v referendu. 19. až 20. červen 2008: Summit EU rozhodl, že proces ratifikace bude pokračovat i přes negativní referendum v Irsku. 26. listopad 2008: Český ústavní soud rozhodl, že nenašel rozpor mezi Lisabonskou smlouvou a českou ústavou. Soud ale jednal jen o částech smlouvy, jež mu byly předloženy k prozkoumání. 18. až 19. červen 2009: Summit EU se dohodl na zárukách pro Irsko, čímž otevřel cestu k druhému referendu v Irsku. 30. červen 2009: Německý ústavní soud rozhodl, že Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem země, její ratifikaci ale pozastavil, než se posílí spolurozhodovací pravomoci německého parlamentu při evropské integraci. Příslušné zákony v září schválil parlament. 29. září 2009: Čeští senátoři hlavně z ODS předložili tuzemskému ústavnímu soudu návrh na další přezkoumání Lisabonské smlouvy. 2. říjen 2009: Irové v opakovaném referendu schválili Lisabonskou smlouvu poměrem 67,1 ku 32,9 procenta voličů. Česká výjimka 29. až 30. říjen 2009: Summit EU přiznal ČR obdobnou výjimku z aplikace Listiny základní práv EU, jako mají Polsko a Británie, čímž odstranil překážku ratifikace lisabonské smlouvy. Výjimku si vyžádal prezident Václav Klaus, který se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů. 3. listopad 2009: Český ústavní soud rozhodl o tom, že Lisabonská smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem. Týž den smlouvu podepsal i Klaus. 1. prosinec 2009: Smlouva vstoupila v platnost.
