Pohár přetekl, řekl včera Vlastimil Tlustý. Den před hlasováním o nedůvěře vládě se právě jeho jméno v úřadu premiéra skloňuje zřejmě nejčastěji. Proč Tlustý, a ne sedm dalších nezařazených poslanců, z nichž by ČSSD stačilo získat čtyři? Protože renegáti ze sociální demokracie jsou s vládou svázáni a po jejím zániku je nic dobrého nečeká. A protože na obou zelených odpadlicích Olze Zubové a Věře Jakubkové momentálně nezáleží. Pokud totiž platí, že je řídí Tvrdíkův spojenec Jaromír Soukup, jsou obě poslankyně ČSSD k dispozici tak jako tak. I s nimi by ale Tvrdíkměl pouhých 99 hlasů, další dva by mu pořád chyběly.
A jsme zpátky u Tlustého a jeho spojenců Jana Schwippela a Juraje Ranince. V jejich případě se ODS těžko může uklidňovat argumentem, že kapři si rybník nevypustí. Schwippel a Raninec nevypadají jako klienti úřadu práce a ve sněmovně se s nimi stejně nikdo nebaví. Pokud se od šéfa poslaneckého klubu očekává, že bude dobrý psycholog, měla by si ODS přiznat, že s Petrem Tluchořem to nevyhrála.
Tlustého hrozba ztráty parlamentního křesla nerozhodí už vůbec. Od aféry s vířivkou tušíme, jaký v sobě nosí destruktivní potenciál a pokušení „do toho“ bouchnout. Jednou to asi udělá. Premiér Topolánek by se měl modlit, aby to Tlustý nechal na příště.
Čtěte „Vládu zřejmě...“ na str. 2
