BRNO Vyřešíme spory se zbytkem města po svém: odtrhneme se. Brno možná stojí před vážným problémem. Obyvatelé nespokojených částí na jihu, kteří budou v září hlasovat o odtržení od Brna, inspirovali některé obyvatele na druhém konci města. Tam leží čtvrti nespokojené s tím, že by přes jejich území měla vést frekventovaná rychlostní silnice R 43.
Dvě ze čtvrtí, Bosonohy a Bystrc, přitom splňují podmínky pro to, aby mohly být samostatné – mají vlastní katastrální území, nejsou pouze obklopené územím Brna a mají také více než tisíc obyvatel. V Bosonohách se již podobnou možností oficiálně zabývali i na tamní radnici. „Takové snahy se mezi lidmi skutečně objevily,“ potvrdil tamní radní Anastásios Jiaxis (SZ). Vedení městské části si proto chtělo ověřit, o jak vážný problém jde a zda má význam se s ním hlouběji zabývat. Zhruba před měsícem si tak nechalo mezi obyvateli udělat anketu. „Odpovídalo zhruba pět set lidí. Výsledek byl asi pětasedmdesát ku pětadvaceti procentům, většina byla ve prospěch toho, aby Bosonohy zůstaly zatím součástí Brna,“ upřesnil. Jeho čtvrtí jsou Bosonohy od roku 1970.
Pokud se i těch pětadvacet procent nespokojených shodne a podepíše petici za referendum, chybí jim málo k tomu přinutit vedení magistrátu k vyhlášení referenda o odtržení. Byť nemusí být úspěšné.
V Bystrci se problém dálnice týká jen části sídliště, které je navíc úzce propojené na Brno. „Ty myšlenky se tady už kdysi objevily, teď o ničem aktuálním nevím,“ řekla včera LN Jana Pálková, která stála v čele petice proti vedení silnice R 43 přes Bystrc. Na tu sesbírala společně s kolegy desetitisíce podpisů. Přesto Bystrcí úvahy opět kolují. „Spíš jako výstraha a politický boj, vždyť je to celé nesmysl,“ řekl LN zdroj z tamní radnice. Oficiálně se nic neděje. „O ničem nevím,“ sdělil bystrcký starosta Svatopluk Beneš (ODS).
Připustil ale, že snahy přízřenických a heršpických obyvatel docela chápe. „Z historického hlediska je ale postavení těchto částí jiné než Bystrce,“ dodal. Přiznal, že i on si už jednou s případným osamostatněním Bystrce v úvahách pohrával. „Zrovna se mi tehdy asi zase zdálo, že jsme přece jen moc daleko od centra civilizace, náměstí Svobody. Podle tehdejších pravidel rozdělování finančních prostředků se mi však případné odtržení ukázalo pro nás jako nevýhodné,“ dodal.
Odborníci varují: brát referendum o odtržení jako zbraň proti stavbě silnic je ošidné. „Lidé si mohou myslet, že tak změní územní plány a stavbě zabrání. O trase rychlostní silnice ale nerozhodují obce, stanoví je krajské zastupitelstvo v zásadách územního rozvoje,“ připomíná bývalá zástupkyně jihomoravského hejtmana Anna Procházková (ODS), která měla přípravu tohoto dokumentu před rozpadem krajské koalice na starosti.
Referendum o odtržení od Brna, historicky prvním zmenšení území města, se uskuteční v září v Dolních Heršpicích a v Přízřenicích. Také tam bylo důvodem územní plánování, které umožnilo výstavbu měnící tvář obou čtvrtí. Navíc si ale obyvatelé stěžují na to, jak špatně s nimi zachází radnice městské části Brno-jih, jejíž součástí jsou.
***
HLASOVÁNÍ Všechna brněnská referenda
Brno nemá s referendy příliš zkušeností. Kromě toho celostátního o vstupu do Evropské unie mohli Brňané hlasovat jen jednou: při referendu o poloze brněnského hlavního nádraží v roce 2004.
Tehdy ale nepřišel hlasovat dostatek lidí, takže referendum nebylo závazné. Nyní si podobné hlasování vyzkoušejí obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic, kteří budou rozhodovat o své samostatnosti a odtržení od Brna. Současná koalice na radnici (ČSSD, KDU-ČSL, Brno 2006 a zelení) slibovala všelidová hlasování i k dalším problémům města, například právě k podobě železničního uzlu. Slib však nenaplnila.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
