Středa 26. ledna 2022, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Snaha totalitního bloku v Helsinkách ‚něco‘ změnit, připravila půdu pro Chartu 77

Česko

  7:31
Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), podepsaný 1. srpna 1975 v Helsinkách, vytvořil prostor a podmínky pro vznik opozice nového typu v komunistických zemích východní Evropy – včetně Charty 77. Je to sice pravda, ale ne celá.

Delegace ČSSR na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, která začala 30. června 1975. Zleva prezident a generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustáv Husák, československý premiér Lubomír Štrougal, ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek a velvyslanec ve Finsku Oldřich Pavlovský. foto: ČTK

Na konci 40. let se státy sovětského bloku držely strategie téměř absolutní izolace od okolního světa. O dvacet let později to ale byl právě Sovětský svaz, který se pokusil o vytvoření nějakého trvalého formálního rámce mezinárodních vztahů v Evropě. Proces, kterému diplomatická hantýrka dala jméno détente (uvolnění napětí), byl pomalý a dlouhodobý. Teprve na počátku 70. let se podařilo dospět k přijatelnému scénáři KBSE a až na přelomu července a srpna 1975 se v Helsinkách mohl konat závěrečný summit, na němž byly zastoupeny všechny evropské státy (vyjma Albánie), USA a Kanada.

Jednání byla složitá mimo jiné i proto, že se v nich prolínala řada dílčích zájmů a postojů. Západní státy nevystupovaly zdaleka tak jednotně jako východní blok. Témata jednání byla rozdělena do tří oblastí. První se týkala otázek bezpečnosti, druhá rozvoje hospodářských vztahů a spolupráce v oblasti vědy a techniky. Třetí, týkající se humanitárních otázek, mezilidských vztahů a kulturní spolupráce, přinesla nejvíce problémů.

Průvodní dopis českého překladu Helsinské dohody

Lidská práva versus nevměšování se

Závěrečný akt, podepsaný v Helsinkách, obsahoval deset principů, jimiž se měly v budoucnu řídit vztahy signatářských zemí. Vedle např. zásad bezpečnosti a spolupráce tu byl sedmý princip, který zavazoval k „respektování lidských práv a základních svobod včetně svobody smýšlení, svědomí, náboženství a přesvědčení“.

Jak se stalo, že země východního bloku byly ochotny takovou formulaci podepsat? Snažily se o změnu, např. omezit sedmý princip jen na náboženskou svobodu, ale poté se sovětský blok spokojil se zařazením šestého principu o nevměšování se do vnitřních záležitostí. První a druhá oblast zjevně stály za to: jejich dohodnutý obsah byl považován za velký úspěch, za potvrzení politického statu quo a za příslib tak žádaného rozvoje hospodářských vztahů.

Reakce vedení Komunistické strany Československa (KSČ) byla vítězná a oslavná. Asi i proto, že chápalo Helsinky jako mezinárodní legitimizaci své vlastní pozice, otřesené jak událostmi roku 1968, tak způsobem, jakým se dostalo k moci. Uspokojení bylo tak silné, že překrylo obavy z toho, co by mohla eventuálně přinést diskuse o lidských právech. Ostatně ani exil v první reakci nehodnotil Helsinky nijak pozitivně: spíše se objevily úvahy, že Západ východní Evropu znovu – jako v Mnichově či na Jaltě – opustil.

Celý text dalšího dílu speciálního seriálu Lidových novin o vzniku Charty a historii českých protikomunistických aktivit najdete v sobotních LN.

Výročí Charty 77

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...