To ale není všechno.
„V této sezoně si chci vyjet angažmá v Belgii,“ tvrdí 26letý Bína, juniorský mistr světa z roku 2001.
Zatímco pro fotbalisty je ideálem smlouva v Premier League a pro házenkáře v bundeslize, mají cyklokrosaři svůj ráj právě v Belgii.
To je ta vysněná země, odkud většinou pocházejí světoví šampioni. A kde je několik profesionálních stájí, v jejichž barvách se dá velmi slušně vydělat.
Dosud jezdí v belgických týmech sedm „vyvolených“ Čechů. Zdeněk Štybar, Radomír Šimůnek, Petr Dlask a Lukáš Klouček, trenérův synovec, a talentovaní jezdci kategorie do 23 let Lubomír Petruš, Jiří Polnický a Karel Hník.
Jedničkou je Štybar, dvojnásobný vicemistr světa z posledních let.
O příjmech předních profesionálů se taktně mlčí, posloužit ale může jiné měřítko. Lars Boom, nizozemský mistr světa z roku 2008, pobíral v minulé sezoně startovné 6000 eur. „Štybar může mít jen o něco méně,“ soudí Klouček.
Závodů, které patří do seriálů Světového poháru, Superprestige a nizozemsko-belgického GWA, absolvuje špičkový jezdec v sezoně přes třicet. „Něco si vydělají i v závodě. Nezapomeňte ale, že cestovné nebo mechaniky si hradí sami,“ upozorňuje Čestmír Kalaš, šéf cyklokrosové komise svazu cyklistiky. Štybar jako Řepka?
Odborníci tvrdí, že Štybar se v příjmech blíží k nejlepším fotbalistům z české ligy, a například stoper Sparty Tomáš Řepka si vydělá za rok údajně jedenáct milionů korun.
Podle Kloučka je v Česku kolem patnácti cyklokrosařů s příjmem kolem 25 tisíc korun.
A jak je na tom Martin Bína?
„Nestěžuju si,“ říká. Přesto doufá v angažmá v Belgii. Proto letos hodlá závodit jen v domácím a Světovém poháru, nic víc. „Hodně mi záleží na výsledku z mistrovství světa v lednu v Táboře, nechci vystřílet prach předem,“ má jasno.
Chce uspět tam, kde se v roce 2001 stal juniorským šampionem a kde loni dojel v závodě SP třetí.
