Předlohu nyní dostane k podpisu prezident, podpořilo ji 102 poslanců především z vládních stran. "Tato novela je nezbytně nutná," uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něho vězně zanedlouho nebude kam umísťovat. Novela odpovídá návrhům ministerstva, podle nějž by vězni mohli po odpykání poloviny trestu do domácího vězení.
Důvodem je i úspora výdajů na provoz věznic. V Česku bylo podle srpnových údajů přes 23 200 vězňů na 20 700 míst. Kapacita věznic je tak dlouhodobě překročena v průměru o více než desetinu, v některých dokonce o více než 30 procent.
Neplatiči přijdou o řidičákNorma také počítá s nižšími tresty za zanedbání povinné výživy a maření úředního rozhodnutí. Neplatičům alimentů by pak podle předlohy soudy mohly zakázat řízení motorových vozidel. |
Doma by si po uplynutí poloviny trestu v obvyklém vězení mohli podle novely zbytek trestu z rozhodnutí soudu odpykávat lidé, kteří byli odsouzeni za přečiny. Domácí vězení nebo veřejně prospěšné práce by hrozily v případě, že pachatel neuhradí uložený peněžitý trest.
Vězňům by se podle novely rovněž zkrátila lhůta, po jejímž uplynutí mohou znovu žádat o podmíněné propuštění. Nyní je roční, nově má být poloviční. Lidé, kteří by nebyli odsouzeni za zvlášť závažné zločiny, by mohli být propuštěni už po odpykání třetiny trestu.
Vždy bude rozhodovat soudce
Poslanec ČSSD Jan Chvojka upozornil na to, že jen třetinu trestu by si tak mohli odpykat i ti, kdo byli odsouzeni za vydírání, korupční a drogové delikty, sexuální nátlak, týrání svěřené osoby, majetkové trestné činy se škodou do půl milionu korun nebo za zneužití pravomocí veřejné osoby.
Místopředseda STAN Stanislav Polčák namítl, že podmínečné propuštění nebude nárokové a vždy o něm bude rozhodovat soud. "To není amnestie, že půjdou hned všichni domů," dodal ministr Blažek.
Jeho předchůdce Jiří Pospíšil (ODS) uvedl, že novela má pomoci s návratem do společnosti těm, kteří se poprvé dostali do vězení například pro nedbalostní trestné činy.
Omezí se z nich nebezpečí recidivy, pokud bude takto posílena resocializační složka trestu. Podmínečně propuštění vězni budou mít podle Polčáka lepší možnost uhradit způsobenou škodu.
O propuštění vězně by mohl nově požádat také ředitel věznice. Takovému návrhu by soud podle novely nevyhověl jen v případě, pokud by bylo zjevné, že by vězeň po propuštění na svobodu nevedl řádný život. Podle Chvojky by to bylo narušení ústavní zásady, že pouze soud rozhoduje o vině a trestu.
