S výjimkou Miroslava Kalouska proti novému ústavnímu zákonu vystupovali především lidovci, kteří jednorázové zkrácení funkčního období sněmovny odmítají coby „ohýbání ústavy“.
Lidovci neúspěšně prosazovali přednostní projednání senátní ústavní novely, která by mohla natrvalo usnadnit cestu k předčasným volbám v případě demise vlády a souhlasu většiny sněmovny. Proti normě navržené třemi stranami ale nakonec nehlasoval nikdo, pro bylo 151 ze 175 přítomných poslanců. „Jde o potřebu rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Dělá se to zvláštním ústavním zákonem, protože v této sněmovně není možné najít shodu na tom, abychom ji rozpustili nějakým obecným principem,“ vysvětlil předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).
Především ČSSD pak odmítala návrh lidovců přijmout sněmovní novelu a rozpuštění sněmovny umožnit jednou provždy. „Nyní není doba pro zásadní zásahy do ústavy,“ řekl šéf ČSSD Jiří Paroubek. Čas prý bude až po volbách.
Zkrácením volebního období politici reagují na fakt, že opozice v čele s ČSSD vyjádřila nedůvěru kabinetu Mirka Topolánka. Jinou většinovou vládu není schopen nikdo sestavit, proto se politici shodli na překlenovacím kabinetu Jana Fischera, který zemi přivede k volbám 9. a 10. října.
