„Netajím se tím, že schodek je vyšší, než bych si přál,“ uvedl také předseda vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura avizoval, že bude dělat kroky ke snižování schodků rozpočtu.
„Předpokládám, že v průběhu příštího roku přijdeme aspoň s několika změnami, které by pomohly snížit strukturální schodek státního rozpočtu. Ale nebude to jednoduché, nebude to bezbolestné a budou to provázet velké politické střety,“ uvedl ministr financí ve Sněmovně.
Kritikům, že vláda nedělá kroky ke snižování strukturálního schodku, Stanjura vzkázal, co to přesně znamená. „Buď zvýšíme daňovou zátěž občanům a firmám, nebo docela razantním způsobem snížíme výdaje státního rozpočtu, jinými slovy: nějakým způsobem omezíme rozsah služeb, které stát poskytuje, ať už občanům, institucím, samosprávám nebo firmám,“ řekl doslova Stanjura. Něco z toho tedy od vlády mohou občané v příštích měsících čekat.
Podle Zbyňka Stanjury ovlivnily přípravu rozpočtu vnější vlivy. „24. února letošního roku se podstatným způsobem změnila situace v Evropě. Po mnoha desítkách let vidíme válečný konflikt přímo, který se nás bezprostředně dotýká. Od té doby se ukrajinští občané, ukrajinský lid v čele se svým prezidentem a vládou statečně brání nevyprovokované a nespravedlivé neodůvodnitelné agresi ze strany Ruska,“ řekl Stanjura.
„Ani v této situaci daně nezvyšujeme,“ řekl premiér Petr Fiala. Zdůraznil, že jsme uprostřed největší krize od konce druhé světové války. Vláda se podle předsedy vlády nevzdává své priority, kterou je snižování státního dluhu, ale musela tento cíl zatím odložit kvůli Putinově válce proti Ukrajině.
Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard počítá s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Už dříve Sněmovna kývla na zvýšení letošního schodku na 375 miliard korun.
Vláda problémy neřeší dostatečně rychle a razantně, prohlásila Schillerová
„Hrozí dominový efekt bankrotů,“ varovala šéfka poslanců ANO a exministryně financí Alena Schillerová. Nikdo podle ní nezpochybňuje, že současná doba je složitá, ale vláda neřeší problémy dostatečně rychle a razantně, prohlásila.
Schillerová kritizuje, že rozpočet počítá s příjmem 85 miliard korun z daně z nečekaných zisků, i když českou windfall tax začali poslanci schvalovat v úterý.
Na příští rok plánovaný schodek i je podle šéfa SPD Tomia Okamury spekulativní. „Vláda enormně a bezdůvodně meziročně zvyšuje své výdaje. „Česká vláda preferuje zájmy Ukrajiny před zájmy vlastní země,“ vytkl šéf SPD vládě Petra Fialy, že pomáhá zemi napadené Ruskem a uprchlíkům před agresí Putinova režimu.
„Platí, že jako vláda předpokládáme, že zákony, které umožňují příjem těchto 100 miliard na mimořádné výdaje, to znamená na kompenzace za zastropované ceny elektrické energie a plynu, budou schváleny v Poslanecké sněmovně a Senátu ještě před závěrečným hlasováním o státním rozpočtu,“ odmítl výhrady opozice ministr financí Stanjura.
Při prvním čtení poslanci schvalují jen základní parametry rozpočtu, tedy výši příjmů, výdajů a schodek. Při dalším projednávání poslanci mohou navrhovat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu.
Zeman hlásil, že kvůli rozpočtu jako vždy přijde. Nakonec ale nedorazil
Před poslanci před jednáním o rozpočtu tentokrát nevystoupil prezident Miloš Zeman, i když ještě minulý týden tvrdil, že se do Sněmovny vypraví.
„Počkám si na projednání v Poslanecké sněmovně a jako vždy, tentokrát naposledy, v Poslanecké sněmovně se svým stanoviskem k návrhu státního rozpočtu vystoupím,“ řekl Zeman na tiskové konferenci na závěr své návštěvy Ústeckého kraje.
Místo Zemanovy cesty do Sněmovny tak večer do Lán za prezidentem zamířil premiér Petr Fiala. Setkávají se pravidelně přibližně jednou za měsíc. „Je věcí prezidenta, kdy přijde do Sněmovny a za jakých podmínek,“ řekl Fiala ve Sněmovně po schůzce s prezidentem.
