Návrh poslanci podpořili v prvním čtení a teď ho projednají výbory. Ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka řekl, že když se celková částka rodičovského příspěvku zvýší o 50 000 korun pro děti narozené od 1. 1. 2024, budou v příštím roce činit vícenáklady 400 milionů korun, v roce 2025 zhruba 2,2 miliardy korun, v roce 2026 přibližně 4 miliardy korun a další roky 5,5 miliardy korun.
„Návrh vlády přichází pozdě a je naprosto nedostatečný,“ řekla poslankyně SPD Lucie Šafránková. Nárok na vyšší rodičovský příspěvek by měly mít podle jejího hnutí všichni rodiče dětí do čtyř let ke dni, kdy změna začne platit.
„Nerozumíme, proč s tím vláda přichází tak pozdě,“ řekl také poslanec opozičního ANO a stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
ANO a SPD chtějí při dalším projednávání návrhu prosadit vyšší růst rodičovského příspěvku - a to až 400 tisíc korun. Místopředsedkyně Sněmovny Richterová to glosovala, že když zvýšení rodičovského příspěvku její strana navrhovala v minulém volebním období, tehdejší ministryně financí za ANO Alena Schillerová byla proti tomu.
„Vzhledem ke zkrácení maximální doby čerpání je klíčová dostupnost péče o děti. Očekáváme proto brzkou debatu na téma novely zákona o dětských skupinách. Chceme připravit takové podmínky, které pomohou rychle a efektivně navyšovat kapacity předškolní péče,“ uvedla poslankyně hnutí STAN Pavla Pivoňka Vaňková.
Sněmovna už dříve na návrh Marka Bendy rozhodla, že poslanci, kteří se sešli na mimořádné schůzi, mohou jednat i hlasovat v úterý až do půlnoci.
Při penzijním spoření nově státní příspěvek 340 korun pří měsíčním spoření 1 700 korun
Sněmovna v prvním čtení projednala vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Neprošel návrh SPD na zamítnutí v prvním čtení.
Zatímco nyní mají lidé při penzijním spoření nárok na státní příspěvek 230 korun, když si spoří měsíčně tisícovku, nově bude maximální výše státního příspěvku 340 korun, pokud člověk měsíčně do penzijního spoření vloží 1700 korun.
Minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, se prodlouží z pěti na deset let pro nové smlouvy. Státní příspěvky podle novely již nebudou vypláceny střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod.
Návrh obsahuje i nové pravidlo upravující předčasné splacení hypotéky. Umožní bankám žádat po klientovi až dvě procenta z nesplacené jistiny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (řekl, že je připraven debatovat, zda jsou dvě procenta správná úroveň a jestli má být horní mez tohoto poplatku pro klienta stanovena procentem nebo pevnou částkou.
Ve druhém čtení Sněmovna projednala návrh, podle něhož bude možné podávání žádostí o přiznání důchodu on-line.
Doba oddlužení se má zkrátit z pěti let na tři
Doba oddlužení by se měla zkrátit podle vládního návrhu novely insolvenčního zákona, který poslanci projednali v prvním čtení, z nyní základních pěti let na tři roky pro všechny dlužníky.
Úpravy mají podle ministerstva spravedlnosti zajistit, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Ministerstvo upozornilo na to, že kvůli energetické krizi, vyšší inflaci i dalším ekonomickým dopadům ruské invaze na Ukrajinu klesá reálná kupní síla obyvatel a riziko úpadku se zvyšuje i u lidí z vyšší střední třídy. „Zájmy věřitelů jsou v oddlužení uspokojivě chráněny,“ řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
„Ano, dnes prší,“ zahájil své vystoupení při projednávání novely insolvenčního zákona. Narážel tím na to, jak před pár dny vzbudil velkou pozornost, když se bouřkou a deštěm snažil vysvětlovat to, že se v pražské restauraci na pět hodin sešel s Martinem Nejedlým, lobbistou s neprůhlednými vazbami v Rusku a externím poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana.
Kvůli tomu Blažka k odchodu z vlády vyzývali Piráti a na happeningu na Malé Straně nedaleko Úřadu vlády i spolek Milion chvilek pro demokracii. Premiér Petr Fiala ale ministra Blažka podržel. „Dostal žlutou kartu, myslím, že všichni rozumí, co to znamená,“ řekl Fiala. Příště by mu už hrozil vyhazov.
Dorovnávací daň pro velké nadnárodní firmy
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Umožnit to má nový zákon o dorovnávací dani, který podpořili poslanci v prvním čtení.
Zákon se bude vztahovat na společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.
U léků na seznamu budou muset distributoři udržovat měsíční zásobu
K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela zákona o léčivech, kterou Sněmovna podpořila v prním čtení. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek až na dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv.
Sněmovna podpořila i vládní návrh na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů. Stát by mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ.
Podle předsedy stínové vlády ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se vláda pokouší o socialistické zestátnění a možná protiústavní opatření.
